Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Komu přál Rasmussen smrt? Někdejší lídr Tour je nežádoucí

Michael Rasmussen | foto: UCI

9 2010
"Vrátím se, to si pište. Mám s Tour nevyřízené účty," ujišťuje dánský cyklista Michael Rasmussen. Má však problém. Tour složku s nápisem Rasmussen uzavřela, odložila a nemíní ji nikdy víc otevírat.

Pohled MF DNES: Stejný metr pro všechny? Zapomeňte

Jsou rovní a rovnější. Ve světě sportu. V boji proti dopingu. Dánský cyklista Rasmussen se provinil, třikrát se vyhnul namátkové dopingové kontrole. Dostal dvouletý trest, marně se odvolával, přišel o obživu.

Belgičtí tenisté Malisse a Wickmayerová naopak loni vyfasovali za stejné provinění roční distanc, načež se odvolali k civilnímu soudu a byli omilostněni. Wickmayerová dokonce hned dostala divokou kartu na turnaj v Aucklandu.

Nebo jiný případ: Kazašské cyklisty Vinokurova a Kašečkina ze stáje Astana na Tour 2007 usvědčili z krevního dopingu. Vlivný Vinokurov je po dvouletém trestu v Astaně zpět amíří na Tour. Zato v případě Kašečkin naznačili funkcionáři UCI lídrům Astany, že pokud by ho vzali zpět, nemuseli by týmu obnovit Pro Tour licenci.

Christian Prudhomme, šéf Tour, už před 4 lety vyhlásil, že na "jeho" závod se nikdy nevrátí cyklista obviněný z dopingu. Přesto se letos na Tour vedle Vinokurova chystá i Ital Basso, jenž se v roce 2007 přiznal ke spolupráci s dopingovým lékařem Fuentesem.

Zato pro jiné provinilce Rasmussena i Američana Landise, kteří si rovněž odpykali trest, jsou dveře patrně navěky zavřené.

Ne, toto není v žádném případě obhajoba Rasmussena a už vůbec ne jeho morbidních a dech beroucích slov. Je to jen povzdech. Pokud mají obyčejní lidé boji proti dopingu věřit, nesmí v něm být rovní a rovnější.

V roce 2007 jej obvinili, že svými podvody Tour de France zavraždil. Nyní Michael Rasmussen v rozhovoru pro list Weekendavisen prohlásil: "Je jisté, že kdyby někteří lidé zemřeli, byl bych šťastnější. A kdyby předtím hodně trpěli, tím lépe. Vím, je to morbidní nápad, ale je to pravda. Jsou jistí lidé, kterým, kdyby se stalo něco zlého, bych poslal pohled a gratulaci."

Ač nikoho nejmenoval, mnozí si domýšleli, koho má na mysli: šéfa cyklistické unie UCI McQuaida, šéfa Tour Prudhomma, šéfa jeho někdejší stáje Rabobank de Roiije či bývalého cyklistu Cassaniho. Ti všichni stáli před třemi lety za Dánovým vyhazovem z Tour a vyobcováním z pelotonu.

Pozdě svá slova korigoval: "Šlo jen o popsání iracionálních pocitů, které má člověk ve stavu zlosti. Vytrhli to z kontextu. Nikomu konkrétnímu jsem nic zlého nepřál." Šéf federace Pat McQuaid mu vzápětí vzkázal: "Mé zdraví je excelentní a zemřít se nechystám."

Obrátil tak vše v humor? Jen naoko. Rasmussenův výrok naopak způsobil bouři nevole. A zřejmě mu navěky zabouchl dveře do profipelotonu těch nejlepších. Kdysi mu vládl. Jen si vzpomeňte.

Červenec 2007: sám, první a ve žlutém dresu lídra, projíždí cílem nejdelší a nejvražednější horské etapy na Tour s cílem na Col d’Aubisque. Jásá a věří: Triumf v této Tour mi už nikdo nevezme.

Hodiny ukazují 17:22. A ve 23:00 už není účastníkem závodu. Stáj Rabobank jej tehdy (údajně na nátlak UCI a vedení Tour) vyloučila. Důvod? Vyhýbal se namátkovým dopingovým kontrolám a lhal komisařům o místě červnového tréninkového pobytu, když nahlásil Mexiko, a bývalý profesionál Cassani ho viděl v Itálii.

"Ušili na mě podraz. Rabobank dobře věděla, že se připravuju v Itálii," hájil se. "Šlo o největší skandál v historii sportu. Kdybych měl tehdy po ruce provaz, oběsím se."

"Odseděl" si dvouletý distanc, loni se vrátil, jenže nikdo z mocných o něj do týmu nestál. Závodil za stáj Tecos-Trec, letos za italský Miche. Druhotřídní stáje pro druhotřídní závody. "Připadám si tak sebevědomý, jako když jsem vítězil na Tour," říkal.

Vyhlásil, že o něj sice jeví zájem šéfové předních týmů, ale obávají se perzekuce ze strany UCI a Tour. "Ti vyvíjejí tlak na přední týmy, aby se mnou nepodepsaly kontrakt. Potřebuju někoho s odvahou, kdo mi dá šanci. Někoho, kdo řekne: Už toho bylo dost."

UCI nevede stáj Miche na listině týmů, jež jsou povinny podstupovat mimosoutěžní testy. Už proto je Rasmussen pro letošní Tour nepřijatelný.

Přesto se na dálku nabízí krajanovi Bjärne Riisovi, šéfovi stáje Saxo Bank, za niž pod někdejším názvem CSC roku 2002 závodil. "Pokud mě vezme, pomohu mu vyhrát Tour. Věřím, že mohu být jedním z těch, kdo rozhodne o letošním šampionovi." Riis se však neozývá.

Má jiné starosti, chybějí mu sponzoři. A ty na jméno Rasmussen nesežene.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze