Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Brečí Češi? Ne. Házenkáři prohráli, jejich sport ještě více

Český házenkář Miroslav Jurka v zápase s Makedonií. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

17 2016
Hranice mezi oprávněnými stížnostmi a vlastní „uplakaností“ je ve sportu tenoučká, Cristiano Ronaldo by mohl vyprávět. Čeští házenkáři posílají oficiální vyjádření představitelům evropské federace EHF za to, jakým způsobem přišli ve Skopje o účast na mistrovství světa. V součtu dvojzápasu jim chyběl jediný gól a o odvetě v Makedonii zápis nabízí třeba toto - poměr sedmimetrových hodů 12:3, poměr vyloučení 1:6...

„Mysleli jsme si, že na hřišti dostaneme šanci, ale asi to bylo naivní,“ řekl Jan Filip, jeden z koučů.

Kapitán Ondřej Zdráhala zase na Facebooku popsal, jak se mu při předávání vlaječek před duelem ani jeden ze sudích nepodíval do očí.

„V šatně po zápase jsem říkal, že jsme mohli udělat více nebo hrát lépe a nedovolit rozhodčím ovlivňovat zápas v takové míře. Ale když se na to dívám zpětně a už bez emocí, tak mám dojem, že i kdybychom hráli o hodně lépe, tak „notičky“ byly rozdané už předem,“ uvedl.

Házená je nádherný sport s jednou významnou nevýhodou: prakticky jakýkoli verdikt lze - zvlášť s fantazií rumunských sudích ve Skopje - vidět ze dvou stran. Co je jednou prorážením (útočným faulem), to se obratem mění na sedmimetrový hod kvůli bránícímu hráči v brankovišti. A tak dále.

Zápas ve Skopje obestřela zvláštní mediální mlha. Člověk nemusí být spiklencem, aby mu přišlo divné, že duel nešlo na celém širém internetu sledovat přes žádný stream bez placení či registrace.

Kdy se vám tohle naposledy stalo? Autor pamatuje, že takto před lety viděl kupříkladu i duel házenkářů v Řecku v rozhodnuté fázi jedné z kvalifikací o Euro - duel, který měl mnohonásobně menší význam a hrál se v „neházenkářské zemi“, totéž platí pro letošní předkvalifikaci v Turecku.

Nebo že se oficiální livescore zaštítěné EHF rozeběhlo snad až po čtvrthodině utkání... Otázkou je, zda to není i potenciální chyba, či spíše jakási netaktičnost české strany: jelikož se podobného scénáře bála (právem, ukázalo se), měla se snažit dostat duel ze Skopje do vysílání.

Makedonskou národní arénu místo kouře z cigaret halí dým podezření. Kdo se chce pošklebovat „uplakaným Čechům“, nechť si představí sebe v situaci, kdy vám několikaletou snahu někdo slovy klasika „sfoukne jako svíčku“.

Ano, kdokoli z Čechů mohl proměnit o jednu střelu navíc nebo si odpustit technické chyby, za to sudí nemohou. Jenže takovéto myšlení je přece ve sportu svým způsobem zvrhlé. To si snad atlet, který běží proti nadopovanému soupeři, má po porážce spílat, že měl lépe trénovat, i když jeho protivník dostal nedovolenou výhodu?

Autor si navíc díky osobní znalosti zúčastněných - trenérů, hráčů, manažera reprezentace - troufá tvrdit, že by takto nejednali a nemluvili, pokud by sudí dali domácím „pár procent navíc“, jak to holt v každém sportu občas někdy bývá. Tenhle tým má jistě spoustu slabších stránek, ale na hřišti ctí, když je soupeř lepší. Makedonský případ se zkrátka vymyká.

Jak by EHF měla věc řešit? Třeba zavedením povinných internetových přenosů - nejen proto, že házená bojuje o mediální přežití, ale hlavně, aby si každý mohl sám udělat obrázek o tom, co se dělo. A také tím, že minimálně zváží, zda má v čele mezinárodních sudích zůstat Makedonec Nachevski. Princip zodpovědnosti šéfa za dění v jeho rajonu by měl být nemilosrdný.

Byť je to na šampionát nedostane, Češi se ozývají správně. Smutnější bude, pokud to nic nezmění.

Témata: reprezentace, Baráž




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze