Dušan Andrés, jeden z nejostřílenějších překážkových jezdců u nás, obavami z neznámého netrpí. Koneckonců, že se žokej vyhoupne na koně, kterého předtím sotva viděl, není nic tak výjimečného.
„Vandual je určitě nachystaný, minule v Poplerově memoriálu byl třetí,“ připomněl jezdec z Němčic a dodal: „Má třídu, uvidíme, jak mu budou sedět koleské skoky.“
Často se účastníte všech dostihů, které jsou v daný den vypsány. V Kolesách pojedete jen čtyři. Souvisí to s tím, že jsou první tři rovinové, a nikoli překážkové?
Původně jsem měl slíbené ještě dva koně od pana Vrby, ale chtěli úlevu na váze, takže z toho sešlo. Je konec sezony, nehrotím to.
Jaroslav Myška mi po závěrečných dostizích v Pardubicích říkal, že mu vyhovuje podzimní počasí, protože se dýchá lépe než ve vedrech. Máte to podobně?
Mně to je jedno, žádné problémy s tím nemám, chodím běhat i v téhle zimě. Jsme profesionálové, takže se s tím musíme nějak vypořádat. Ale jedete rychle na koni a ten studený vzduch už je docela nepříjemný na průdušky.
Šestiletého hřebce Vanduala doteď jezdil Ondřej Velek. Střídáte ho, protože je stále zraněný?
Nevím, jestli to je z tohohle důvodu. Ale Ondra působí ve Švýcarsku, takže mě trenérka Kabelková oslovila na všechny tři koně, které v Kolesách má. Nejsou špatní, Vandual má určitě šanci na vítězství. Pro Ondru Velka je cesta sem dálka a pro majitele dost peněz, které by za ni museli vynaložit.
Měli byste být největšími favority dostihu.
Kromě Vanduala jsou poběží ještě dva nebo tři dobří koně, se kterými budeme závodit, ale chtěl bych být nejhůř třetí. Je tam Cudna Sprawa, jež prostředí koleského závodiště zná, protože je na něm doma. Pak Marl Bora, který byl naposledy třetí v Pardubicích. Něco tam má i trenér Váňa (Ready For Smile).
Od 124. Velké pardubické jste absolvoval slušnou řádku závodů. Už vás přebolel pád s Nikasem na Taxisu?
Musím se dívat dopředu. Strašně mě to mrzí, ale kůň odskočil moc brzy a pak to neustál. Zaplaťpánbůh se ale ani jednomu z nás nic nestalo. Jdeme dál, uvidíme, co bude za rok.
