Bylo jí šest, plavala za tým Palisade Porpoises a čekal ji první závod v životě - 25 metrů kraulem. Katie Ledecká v něm dohmátla až druhá a v náručí maminky Mary Gen pak plakala.
Kdo ví, třeba právě tato porážka ji nakopla, nastartovala v ní touhu napříště už jen vítězit, brázdit světové bazény jako torpédoborec. A americká plavecká kometa nyní podobné pocity, jaké zažila kdysi dávno ona sama, zas a znovu připravuje svým soupeřkám.
„Katie je monstrum!“ kroutila hlavou Lotte Friisová, bývalá mistryně světa na trati 1 500 metrů kraul, kde Američanka s českými kořeny už pár let vládne a kde v úterý opět posunula světové maximum.
„Skvělé, jak to všechno vyšlo,“ libovala si po šestém titulu mistryně světa v kariéře, ale pak se na její tváři objevil stín.
To když mluvila o tom, jak v roce 2007 navštívila Českou republiku a s dědečkem Jaromírem oslavila jeho osmdesátiny. Právě on se v roce 1947 vypravil za oceán dobýt štěstí, ale skončil v kuchyni u dřezu s nádobím. Nakonec přece jen získal doktorát v ekonomii na Newyorské univerzitě a odstartoval úspěch jména Ledecký v Americe.
„V jednu chvíli jsem si na něj vzpomněla a právě tehdy jsem pořádně zabrala,“ říkala Ledecká a na světelné tabuli nad bazénem zablikal nápis NEW WORLD RECORD. „Oba dědečkové už jsou po smrti, ale vím, že babičky doma šampionát sledují velmi pozorně.“
A viděly, jak jejich malá Katie v Kazani vítězí nejdřív na 400metrové trati, pak na té nejdelší bazénové a ve středu i na dvoustovce. Teď ji čeká osmistovka a štafety.
„Je suverénní jako Phelps,“ srovnávala Španělka Belmonteová, ale nejúspěšnější olympionik všech dob se sám podivoval, čeho všeho je jeho náctiletá krajanka schopná. „Je to cvok. Dře neskutečně. Ale ono se to vyplácí.“
Ráno co ráno jí ve 4.05 zvoní budík, táta ji zaveze k bazénu a v pět už se Katie noří do vody. „Pracuju na vlastním řidičáku, ale jednoduše nemám čas.“ Aby taky jo, když tráví tolik hodin v tréninku.
Je jako Rocky Balboa plavání. Dříč. Neúnavný stroj. V jednom dvouapůlhodinovém bloku uplave osm kilometrů, takových fází má v týdnu osm až devět, v každém roce trénuje 50 týdnů a naplave tak asi 3 500 kilometrů ročně. „Ona prostě miluje monotónnost kilometrů,“ říkal její kouč Bruce Gemmell.
Měla už jich v rukou mraky, když se jí tehdejší trenér ptal na její tajné sny. Byl rok před olympiádou v Londýně a 14letá Ledecká ostýchavě pronesla: „No tak, vždyť to víš.“
„Řekni to,“ naléhal přesto Yuri Suguiyama.
„Dostat se do olympijského výběru. Jet do Londýna.“
O čem se bála dřív mluvit, se brzy stalo realitou. Benjamínek výpravy hvězd a pruhů i bez velkých zkušeností získal pod pěti kruhy senzační zlato na osmistovce. Ledecké bylo patnáct.
Katie Ledecká a její zlatý úsměv
Katie Ledecká a její kraulový záběr
Za rok v Riu bude plavecké královně 19, v Brazílii může získat až pět individuálních zlatých, přesto ji skromnost neopouští. „Nerada myslím na vzdálenou budoucnost,“ odmítla světová rekordmanka na tratích 400, 800 i 1 500 metrů. „Jen se snažím každý den zlepšovat a uvidíme, kam se s tím dostanu.“
Zatím se zdá, že se může dostat tam, kde předtím žádná Američanka nebyla.
