Její obličej je teď k vidění často. „Tvař se vážně, říkali mi,“ culí se Kateřina Elhotová - usměvavá dívka vypadá na některých reklamách na Eurobasket 2017 skoro až nasupeně. „Oni to po mně chtěli! Normálně se tak netvářím. Po Praze je víc fotek a tahle je z těch lepších,“ bavila se.
Tvář na billboardech, tvář na hřišti. Jedna z nejlepších českých basketbalistek potěšila trenéry, fanoušky i sama sebe. Tím, že stihla bleskový návrat po mateřské a s malým synem po boku se chystá na turnaj.
„Hrozně jsem se těšila,“ přiznává. „Věčný kolotoč sezona-reprezentace-sezona je strašně únavný, když jste v něm deset let. Podepíše se to na těle i na psychice. Já jsem teď relativně čerstvá a mám větší chuť.“
Vše změnilo neočekávané mateřství. A když se kola sportovních stereotypů znovu roztáčejí, je to Elhotové tuze příjemné. „Člověk má řád, na který jsem zvyklá odmalička. Bezcílné bytí doma je pro mě náročné. Jsem radši, že se můžu ráno sebrat, odjet na halu, odtrénovat a pak se věnovat prckovi.“
A pak si občas připadá... „Skoro nesmrtelná. Samozřejmě v nadsázce. Jsem zvědavá, jestli tělo vydrží nadále, zásoby energie jsou určitě omezené,“ líčí. „Spím málo, to je pravda. Ale to, co dávám do tréninku a zápasů, je jiná energie. Odreagování. Že budu v noci spát čtyři hodiny a pak půjdu na trénink, to jsem si předtím neuměla představit.“
Ideální je, když ve chvílích krize pomůžou nejbližší - maminka či babička; syn je v kočárku a basketbalová máma si užívá pauzu, byť kratičkou. „Před koncem české ligy jsem si takhle mohla na hodinu oddychnout a do zápasu mě to úplně nabilo. Neschrupnout si, vypadalo by to špatně.“
Pro zbylé členky reprezentačního kádru představovala krátká pauza po koncích soutěží možnost si aspoň na chvíli „orazit“. Elhotová, jež stihla konec české ligy i euroligové Final Four, to má logicky jinak. Sport jí chyběl.
„Času je málo. Bude to krátké, ale intenzivní. Těším se,“ líčí. „V přípravě se mnou budou jezdit mamka a kamarádka. Zvládneme to v pohodě. Čas využiju na maximum - trénink, pak za prckem. Bude to hezké odreagování.“
I spoluhráčky už novinku vyhlížejí. Kolem týmu bude díky jejímu synovi o něco veseleji než obvykle. „Holky říkají, že je hrozně hezké vidět vyrůstat malýho človíčka. Všichni si ho chovají a on je mezi velkým počtem lidí spokojený,“ hýčká si Elhotová rodinně-sportovní idylu.
Jí má pomoci k pohodě. A pokud to tvář družstva přenese na ostatní...
„Moc se těším na domácí prostředí, na fanoušky,“ vyhlíží turnaj v Praze a Hradci Králové. „Lidi budou náš šestý hráč. Čerpám z mistrovství světa 2010, kdy byla atmosféra neuvěřitelná. Snad se vybičujeme k nejlepším výkonům.“ I k radosti nejmladšího „člena“ výpravy.
