„To je zatím můj největší úspěch,“ tvrdí jednatřicetiletý Břečka, který pochází z Pardubic. „Světové zlato mi chybělo.“ Jinak už má kompletní medailovou kolekci z mistrovství Evropy a startoval i na olympijských hrách v Sydney.
„S rodinou mi to nevyšlo, takže se zase budu naplno věnovat kanoistice,“ říká o končícím vztahu s bývalou atletkou Danielou Bártovou. „Život už je takový, s nikým se nemazlí.“ A že přišel o partnera z kanoe, ho sice mrzí, ale žádnou vědu z toho nedělá.
„I když s Hellerem jsme jezdili druhý rok a vše jsme podřizovali olympiádě v Pekingu,“ podotýká.
„Krásně nám vyšlo mistrovství Evropy, kde jsme byli osmí.“ Na deblkanoi je nutná dokonalá souhra. „Trvá to až dva roky, než se sjedete na špičkové úrovni.“ Martin Doktor připravil Břečku o partnera už podruhé. „Před časem jsem se na mistrovství Evropy chystal s Petrem Procházkou, ale ten nakonec také kleknul do lodě k Doktorovi,“ krčí rameny Břečka.
Martinu Doktorovi nic za zlé nemá. „Chápu to, Martin je špička. Pro mě to znamená jediné. Když už Martin nechce jezdit singla, tak mi nezbývá, než to po něm vzít.“ Břečka v minulosti jezdil i sám.
„Vždy jsem byl ale druhý třetí za Martinem Doktorem,“ připomíná. Navíc připouští, že návrat k singlu bude těžký.
„Přece jen jsem jezdil osm let jako zadák na deblkanoi, což je úplně něco jiného, než když jezdíte sami. To si určujete tempo. Zase si budu zvykat.“ Zároveň ale zvažuje, že si najde nového parťáka. „Jenže zjišťuji, že vzhledem ke svému věku seženu už jen někoho mladšího,“ směje se.
Ač závodí za pražskou Duklu, na novou sezonu se chystá opět v Ostravě, kde žije. Říká, že mu to vyhovuje. „V Dukle se mě, když se nyní rozvádím, snažili přitáhnout do Prahy, ale to by se mi nelíbilo,“ přiznává.
„Praha je komplikovaná, pokud jde o dopravu a smog. Ostrava mi naprosto vyhovuje.“ Tvrdí, že mu zdejší kraj přirostl k srdci. „Téměř všechny přítelkyně i manželku jsem měl z této oblasti,“ usmívá se.
A prostředí si pochvaluje i kvůli pestrosti přípravy. „V zimě mohu klidně jezdit na kanoi po Žermanické přehradě a od vody vidím sníh na Lysé hoře. Pak vyrazím na běžky. Něco takového je možné snad jen v Rakousku.“ A motivace? Má jméno olympijský Peking.
„Před dvěma roky jsem byl na závodech v Šanghaji a to obrovské zázemí, které v Číně je, mě uchvátilo. I pro to bych chtěl Peking vidět.,“
