„Když zajedu svůj standard, co jezdím posledních pár let, mělo by to s postupem klapnout. Ale jak to říkají fotbalisté? Je to sport a začíná se od nuly,“ usmívá se dvaadvacetiletý kanoista, sběratel medailí v mládežnických kategoriích a v posledních letech už i mezi dospělými, jenž je mimo jiné trojnásobným mistrem Evropy.
V Miláně jej čekají starty na olympijském kilometru, na němž mu letenku do Ria přinese nejhůře šesté místo, a také na poloviční trati. „Bude to nejdůležitější závod, jaký jsem kdy jel.“
Nepůjde o jeho první boj o olympiádu, usiloval o ni už před čtyřmi lety, v osmnácti, nicméně z poznaňské dokvalifikace nepostoupil. „To jsem byl ještě junior a bylo to hustý. Podmínky byly dost neregulérní, ale pro všechny stejné. Jenže já se s větrem a vlnami popral špatně, v takových podmínkách neumím. Ale nejspíš to tak mělo být,“ přemítá.
Za čtyři roky pobral zkušenosti, stejně jako množství úspěchů, třeba za loňský rok posbíral na velkých akcích devět medailí. Dráha v Miláně však rovněž patří mezi ty méně příjemné, absence vratného kanálu, jaký mají třeba Račice, může přinášet vlny od závodníků, kteří se rozjíždějí.
„Nikdy jsem tam nezávodil, proto jsem tam byl s taťkou na jaře týden potrénovat a přišlo mi to v pohodě. Vlny od ostatních závodníků asi přijdou, rád to nemám, ale záleží, jak se s tím kdo popere. Zase to bude pro všechny stejné,“ nedramatizuje situaci svěřenec svého otce Petra Fuksy, někdejšího mistra světa na čtyřkánoi.
Mnozí byli naštvaní
Většina předních českých rychlostních kanoistů naposledy závodila v mezinárodní konkurenci před dvěma měsíci na Evropských hrách v Baku, odkud si Fuksa přivezl stříbro a bronz. Sám se pak ještě představil na červencovém MS do 23 let v portugalském Montemoru, kde obhájil zlato na kilometru a přidal bronz na dvoustovce.
„To mě povzbudilo, i když konkurence se dost liší od té seniorské. Hodně lidí bylo proti, abych tam jel, byli naštvaní, že jezdím všechno a jejich svěřenci nemůžou jet nic, ale takový je život. Sport neděláme do konce života, kariéra sportovce je krátká. Kvalitní závod je nejlepší trénink,“ má jasno.
Drtivá většina reprezentantů se na Miláno chystala v Račicích, ale Fuksa dal přednost přípravě na Labi v Nymburce. „Tam to mám radši, doma mám kompletní servis a nic mi nechybí. Voda je suprová, trénink neomezuje nic kromě nějakých blbců na člunu. Ti umějí naštvat, ale jinak pohodička,“ pochvaluje si věčně dobře naladěný mladík. A v jaké je formě? „Ve výborné, jako celý rok. Nemám výkyvy!“ směje se.
