Na tiskové konferenci uvedla předsedkyně představenstva Automotodromu Brno Ivana Ulmanová, že částka odpovídá takzvanému zalistovacímu poplatku promotérovi mistrovství světa, jímž je společnost Dorna.
Podle zástupců Automotodromu je podpora obdobných akcí v zahraničí obvyklá. Argumentují i finanční podporou jiných sportovních akcí v České republice, například loňského mistrovství světa basketbalistek nebo předloňského šampionátu v klasickém lyžování v Liberci.
Podle Kalouska stát podporuje sport zejména v oblasti výchovy mládeže a Velká cena silničních motocyklů je podle něj především byznys. "Vláda České republiky nepořádá Velkou cenu a nevidím žádný důvod, proč by do ní měla peníze daňového poplatníka investovat, ve vší úctě k Velké ceně," řekl ve čtvrtek v Brně.
Za svá slova se stal terčem kritiky jihomoravského hejtmana Michala Haška. Ten chce o podpoře vlády jednat příští středu s ministrem školství Josefem Dobešem.
Hašek s brněnským primátorem Romanem Onderkou podepsali dopis vládě. Kraj letos pro brněnský Automotodrom navýšil dotaci z šesti milionů na osm. Deseti miliony firmě přispěje i město. Podle obou politiků je motocyklové mistrovství světa pro region klíčové.
Předseda dozorčí rady Automotodromu Brno Karel Abraham doplnil tyto aktivity tvrzením, že závody mistrovství světa nejsou soukromou, ale veřejnou záležitostí: "Po státu nežádáme peníze na výplaty, rekonstrukce, na nic, ale zalistovací poplatek nejsme schopni hradit ze svého."
Podle Ulmanové bude v případě, že brněnský závod z programu MS vypadne, obtížné tuto akci do česka vrátit. Zájem o pořádání Grand Prix mají například v Maďarsku nebo na Ukrajině.
Celkové náklady na závod bez zalistovacího poplatku loni byly 88,761 milionu korun, výnosy činily 75,048 milionu. Grand Prix České republiky se stala díky přítomnosti 238 000 diváků nejnavštěvovanějším závodem celého seriálu.
Automotodrom Brno předloni prodělal 23,2 milionu korun, loni dokonce necelých 80 milionů.
