Program má pořád nabitý: trénuje nadějného boxera Ladislava Kutila a několik dalších závodníků, dává soukromé lekce, rád maluje. "Sám cvičím minimálně. Občas mezi lekcemi udělám pár shybů, projedu se na rotopedu. Víc mě bolí ramena z toho, když vykrývám rány na tréninku," popisuje Osička.
Tahle práce ho naplňuje. "Nejlepší je, když narazím na čisté, čestné kluky. Trénink s nimi je pak harmonie, jako když člověk stojí v přírodě, maluje a kolem něj fouká vítr," popisuje Osička, kterého kromě medailí proslavila také role ve filmu s boxerskou tematikou Pěsti ve tmě.
Ale sám se tomu brání. "Já a slavný? Jděte. Slavní jsou pro mě lékaři nebo vědci, jako je třeba astrofyzik Jiří Grygar. Přitom se o nich skoro vůbec nepíše ani nemluví."
Tomuto pohledu na svět podřizuje bývalý boxer i svou životní filozofii. "Ano, budu šťastný, když vychovám nového mistra světa. Ale taky bych rád něco udělal i pro ostatní lidi, pro společnost," říká.
Padesátník OsičkaBývalý skvělý boxer Rostislav Osička oslavil v říjnu padesátiny. "Moc jsem to nechtěl šířit. Pozval jsem kamarády a ani jim neříkal, že mám kulatiny," říká Osička. Česká kaskadérská legenda Jaroslav Tomsa bude spolu s Osičkou jedním z hlavních hostů sobotního boxerského galavečera v Hradci Králové. Osička dnes působí jako trenér, kromě toho dává soukromé lekce boxu. Ve volném čase rád maluje obrazy a říká: "V padesáti život chápu mnohem víc, než když jsem byl mladý." |
Od Osičky je to už známá věta. Jako boxer byl pražským flamendrem, bohémem. Teď se však snaží pomáhat, naposledy třeba vydražil čtyři své obrazy a peníze poslal na účet dětské onkologické kliniky v Motole. "Život je krásný, ale pomíjivý. Tam nahoru si nic neodneseme, hromadění peněz nemá cenu. Proto se snažím být užitečný," nastiňuje Osička.
I z toho důvodu se nijak nechlubil padesátinami, po známých nechtěl žádné velké dary. "Největším dárkem byla jejich přítomnost."
Přesto jedna věc Osičkovi udělala obzvláštní radost. Jeho manželka mu dala netradiční dárek: kus lesa v Bílých Karpatech. "Nabídku koupit jej jsem dostal už dříve, ale neměl jsem peníze," vypráví Osička.
A co s částí lesa bude dělat? "Slouží to jako záchrana přírody. Les bude patřit jen zvířatům, ne lidem, kteří by tam odhazovali konzervy. To splňuje mou potřebu pomáhat," komentuje dárek od manželky. K ní a k dceři ostatně vzhlíží nejvíc. "Bez zázemí rodiny se nedají tvořit žádné krásné věci," říká Osička.
