"Tuhle cestu upekli nymburský trenér Ronen Ginzburg a můj agent. Oni za mnou přišli s možností jet na lasvegaský kemp. Pak už bylo jen čistě na mně, jestli do toho budu ochoten investovat čas a peníze. A já na to bez delšího přemýšlení kývnul," začíná Pumprla vyprávění o své cestě do Ameriky.
O cestě za tréninkem s hvězdami NBA.
Rudy Gay, O. J. Mayo, Baron Davis, Damon Jones, Larry Hughes. Čtyřiadvacetiletý rodák ze Zábřehu vyjmenovává ty nejslavnější z mužů, proti kterým stanul.
Rudy Gay (vlevo) a O. J. Mayo, hvězdy Memphisu Grizzlies a členové širšího výběru americké reprezentace. Pavel Pumprla stanul i proti nim.
A další účastníci? "Evropanů tam bylo určitě do desítky. O něco víc bylo amerických hráčů, kteří působí v Evropě, a nejvíc hráčů z univerzit. Velký počet účastníků vznikl tím, že se hráči hodně měnili. Ale řekl bych, že víc než 25 nás na kempu ve stejnou dobu nebylo," dovysvětluje bezmála dvoumetrové křídlo.
"Nejvíc mě asi dostal přístup zkušených hráčů, kteří už mají za sebou deset a víc sezon v NBA, ale přesto v létě pořád trénují svoje individuální dovednosti. Přitom by člověk řekl, že už musejí umět v podstatě všechno. Zjistil jsem, že to tam berou jinak než my tady," pošťouchne Pumprla krajany.
On sám platí v Česku za hráče se skvělými fyzickými dispozicemi. Jak je na tom ve srovnání se špičkovými zámořskými hráči? "Nedokážu posoudit, jestli do toho dávali všechno. Ale atletičnost bylo asi to jediné, v čem jsem se jim dokázal přiblížit," zamýšlí se.
Od nejlepšího obránce loňské sezony v Národní basketbalové lize mohou doma protihráči očekávat ještě lepší defenzivu. "Největší zkušeností bylo bránění jiných hráčů. Ti z univerzity hrají jiným stylem, hodně individualisticky. V obraně jedna na jedna jsem určitě další střípky nasbíral," slibuje si Pumprla zlepšení.
Hlavním úkolem pro červenec 2010 však bylo zapracovat na střelbě. "Samozřejmě na to myslím pořád a pořád se chci zlepšovat." Basketbalový dříč ví, kde ho bota tlačí nejvíc.
Střelba bude pro Pumprlu tréninkovým úkolem číslo jedna i v následujících měsících, neřkuli letech. "Není to otázkou týdne v Americe a bohužel ani jedné sezony. To chce dlouhodobou práci. Samozřejmě jsem v Americe načerpal nové poznatky a budu se snažit zlepšovat se."
Zlepšovat se natolik, aby se Pavel Pumprla odrazil k zahraničnímu angažmá? "Nebudu zapírat, že bych si chtěl zkusit cizinu," přiznává sám hráč.
Ale dodává: "Teď to pro mě není důležité. Čeká mě další sezona v Nymburce, kde budeme mít hodně práce s Adriatickou ligou a pokusem dostat se do Euroligy. A na to, co bude po další sezoně, je ještě hodně času."
Ale ještě jednou zpátky do Las Vegas. K mimobasketbalovým zážitkům Pavla Pumprly. Nebylo jich mnoho. Na hazard nedošlo a procházky znemožnila únava i velká vedra.
"Z celého týdne jsem si vyšetřil jediný večer, abych vyrazil do města. Asi dvě hodiny jsem se procházel po hlavní ulici. To bylo všechno, co jsem z Las Vegas viděl. Tedy kromě tělocvičny a letiště," pousměje se při poslední vzpomínce na americkou misi.
