Reprezentanty z Prahy vyprovázelo pošmourné počasí a desetistupňové teploty. Po několikahodinovém letu však ragbisty v Latinské Americe čekalo značné dusno a šusťákové bundy šly hned dolů. Po třech dnech nastoupili proti Polsku a vyhořeli.
"Po deseti minutách od vběhnutí na hřiště každý odpadal. Poláci byli v Chile čtrnáct dní před šampionátem a sehráli tam dva přípravné zápasy," viděl Přílezský zásadní rozdíl v připravenosti kádru.
V následujících utkáních Češi neuspěli na pokutové kopy proti Tunisu a na vítězství si tak museli počkat do zápasů se Srí Lankou a Paraguají. "Se třináctým místem nejsme spokojeni. Před mistrovstvím jsme počítali s umístěním mezi devátou a dvanáctou příčkou," neskrýval Januš větší ambice.
O juniorský šampionát byl podle olomouckých ragbistů mezi veřejností poměrně slušný zájem. "Na naše zápasy chodilo tak šest set lidí a na finále byl skoro plný stadion," zavzpomínal Přílezský.
Žádné aklimatizační problémy však po návratu do střední Evropy reprezentanti příliš nepociťovali. "Stačilo se pořádně vyspat a druhý ten už to bylo dobré," nedělal Přílezský z šestihodinového časového rozdílu žádnou vědu.
Po třech dnech navíc oba junioři nastoupili k ligovému zápasu. Místo chilských upravených hracích ploch na ně v Praze navíc čekala menší bahenní lázeň. "Nebylo to tak hrozné. Dalo se ještě hrát," nepozastavil Přílezský nad rapidní změnou povrchu.
