Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední turnaj kariéry, myslel Ježek. Ale porazil elitu a poletí do Ria

Judista Jaromír Ježek (v modrém) postoupil na svou třetí olympiádu. | foto:  Dan Materna, MAFRA

18 2016
Konec kariéry ještě „musí“ odložit. Český judista Jaromír Ježek letěl o víkendu na Grand Prix do Kazachstánu na svůj poslední turnaj v životě, protože s postupem do Ria de Janeira už ani nepočítal. Ale ziskem stříbrné medaile se na poslední chvíli kvalifikoval na svou třetí olympiádu.

V únoru jste po nepovedené sérii chtěl ukončit kariéru a v olympijské kvalifikaci jste postupně nabral obrovskou ztrátu. Věřil jste před víkendem, že ještě postoupíte?
Naděje umírá poslední, ale já už byl smířený s tím, že budu mít prázdniny a budu se synem a rodinou. Možná proto jsem měl čistou hlavu a pral jsem se tak dobře.

Grand Prix v Kazachstánu bylo posledním turnajem v olympijské kvalifikaci. Bral jste to jako poslední velkou akci kariéry?
Ano, měl jsem v hlavě, že mě čeká poslední turnaj, poslední shazování na třiasedmdesát kilogramů... Ale taky jsem si říkal, že nemám co ztratit. Přece jen mám za sebou kariéru, za kterou se nemusím stydět. Chtěl jsem si to v klidu užít. Nebyl jsem svázaný, že „musím“.

Profil

Jméno: Jaromír Ježek
Věk: 29 let
Kategorie: do 73 kg
Největší úspěchy: 3. místo na ME (2011), 5. místo na ME (2008), 3. místo na univerzitním MS (2009), 3. místo na ME do 23 let (2008), 3. místo na ME juniorů (2005)

Nezmizel tenhle klid v semifinále, kdy už bylo jasné, že vás od olympiády dělí jediná výhra?
Já ani nevěděl, že mě čeká semifinále! Myslel jsem si, že jsem teprve ve čtvrtfinále.

Prosím?
Slovenský trenér Ján Gregor za mnou přišel a blahopřál mi k postupu do semifinále. Já mu odpověděl, že jsem se dostal teprve do čtvrtfinále. Až pak mi náš trenér Petr Lacina řekl, co blázním... Prostě jsem si to vůbec neuvědomil. Jen jsem si užíval každé kolo a judo mě hrozně bavilo - ani jsem nevěděl, v jakém jsem kole.

Ježek v Kazachstánu vyhrál čtyři zápasy. Hlavně semifinále proti světové trojce Nugzarimu Tatalašvilimu stálo za to. Podívejte se na ipon českého judisty, kterým zápas ukončil před časovým limitem:

Když vás opravili, že vás čeká semifinále, tak jste si šanci na olympiádu uvědomil?
Také ne, prostě jsem se šel poprat. Světovou trojku Nugzariho Tatalašviliho z Gruzie jsem už dřív porazil, ale tady to bylo ještě výraznější. Hodil jsem na juko, wazari i ipon. Měl jsem hroznou radost. A záznam toho iponu má na Facebooku už devadesát tisíc zhlédnutí.

Očima trenéra

"Musím se přiznat, že když postoupil do finále, tak mi štěstím vyhrkly slzy.

Tomu, že na olympiádu postoupí, jsem věřil do posledního okamžiku. To byl můj úkol, abych mu dodával psychologickou podporu. Ale v sobotu jsem v Kazachstánu nebyl - sledovali jsme to v televizi na mistrovství republiky žen a fandili odtamtud. Kdybych nevěřil já, tak už nevím, kdo byl měl...

Když se mu v únoru nepovedl turnaj v Praze, tak měl tendence, že už se na to vykašle. Tehdy jsem měl nejvíc práce. Celý rok přitom předváděl dobré výkony, ale bohužel se to nepromítlo do výsledků, kromě bronzu v Casablance. Takže v Kazachstánu jen zúročil celkové letošní úsilí.

Třeba to, jakým způsobem v semifinále porazil světovou trojku Tatalašviliho, to je něco mezi nebem a zemí. Něco úžasného!

Do Brazílie bude moct letět s podobnými pocity jako teď do Kazachstánu. Bude to pro něj třetí olympiáda, takže by mohl být v menším stresu. Navíc je pro něj výhodné, že vážení už teď probíhá večer před soutěží, protože do své kategorie hodně shazuje. Porazit může kohokoliv, ale stejně tak může s kýmkoliv prohrát.

Teď je důležité, aby se dal dohromady zdravotně, pofoukal bolístky. Měl problém s loktem, ramenem a naposledy měl vyhozený prst. Pak už se vrhneme na přípravu."
Zdeněk Kasík, osobní trenér Jaromíra Ježka

Judistický trenér Zdeněk Kasík

Ve finále jste sice prohrál, ale i tak vás stříbro nečekaně katapultovalo na olympiádu. Zažil jste někdy takovou radost?
Měl jsem smíšené pocity. Jsem rád, že jsem se na olympiádu dostal, ale zároveň jsem byl smutný, že jsem vyřadil Michala Horáka z národní kvóty. Lepší by bylo, kdybych finále vyhrál a postoupil přímo, protože pak by kvóta zbyla na Michala. To by teprve byla euforie.

(Na olympijský turnaj postupuje v každé hmotnostní kategorii dvaadvacet nejlepších judistů kvalifikačního žebříčku. Další místa zajišťuje tak zvaná národní kvóta pro sportovce, kteří se neumístili na přímé postupové příčce. Každá země však může využít jen jedno místo „na kvótu“ napříč všemi kategoriemi. Zároveň může každá národní asociace vyslat na olympiádu v každé kategorii jen jednoho zástupce. Česko budou reprezentovat Lukáš Krpálek do 100 kilogramů, Pavel Petřikov do 60 kilogramů a právě Ježek do 73 kilogramů.)

Co jste pak Michalu Horákovi řekl?
Před finále jsem řekl, že vyhraju pro oba, abychom jeli na olympiádu společně. Pak, když jsem prohrál, jsem za Míšou přišel a omluvil jsem se mu, že jsem ho z kvóty vyšoupnul.

V Kazachstánu jste porazil dva členy světové desítky. Co čekáte od olympijských her?
Bude to moje třetí olympiáda. V Pekingu jsem vypadl v prvním kole, v Londýně ve druhém... Tak bych v Riu chtěl medaili, stejně jako jsem ji chtěl na těch předchozích olympiádách. Bude to můj poslední turnaj v kariéře, navíc největší svátek sportu a když budu mít čistou hlavu jako v Kazachstánu...

Na třech olympiádách byl z českých judistů jen Pavel Petřikov starší v osmdesátých letech.
Pavel Petřikov byl třikrát nominovaný československým svazem, protože tehdy ještě nebyla kvalifikace od Mezinárodní judistické federace. Já jsem si to třikrát vybojoval, takže jsem to měl možná o něco těžší. Ale on je třída! Vždyť byl vicemistrem světa, medailistou z mistrovství Evropy... A taky výsledky z olympiády má lepší - byl devátý, sedmý a pátý. Zato já mám jen jedno deváté místo, které bych chtěl v Riu de Janeiru zlepšit.

Vážíte si toho, že jste postoupil už potřetí?
Jsem strašně rád, to se ani nedá popsat. Mnoho sportovců se nedostane ani na jednu olympiádu a já pojedu už potřetí. Je to krásné! Tím spíš, že kvalifikační kritéria jsou v judu strašně přísná.

Unikátní je také to, že vaším trenérem je Zdeněk Kasík, který vás trénuje už od dětství.
Dělal to pro mě při práci, judo je jeho život. Je to moje odměna pro něj, že u toho se mnou vydržel až na třetí olympiádu.

Autor:




Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze