Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jsme nóbl, protože na to máme, říkají Krumlovští

20 2000
Č e s k ý K r u m l o v -
V křivolakých uličkách se proplétají skupinky japonských turistů, jejich fotoaparáty cvakají ostošest. Nejčastěji je slyšet angličtinu a němčinu. Osazení všech ulic je podobné - restaurace nejčastěji střídá galerii, ta zlatnictví, vedle zase vietnamský prodejce s levným textilem, pořád dokola. Český Krumlov, který dnes navštíví thajská princezna Chulabhorn, už žije naplno turistickou sezonou. Ta je už tradičně dlouhá a především neskutečně nabitá kulturními akcemi - hudebními a divadelními festivaly, spousty výstav v četných galeriích. "Je tu krásně, jenom mi tady trochu chybí levnější hospoda, všichni se moc podbízejí Němcům a Rakušanům," rozhlíží se na hlavním náměstí Svornosti pražská turistka Dana Kučerová. Tuhle výtku slyší Českokrumlovští často - vedle nedostatku levnějších podniků kritizují i přehršel přehlídek vážné hudby a naopak chybějící lidovější akce pro širší veřejnost. S hrdostí v hlase podobné řeči s přehledem odvracejí: Ano, jistě, že jsme nóbl, vždyť na to máme. Krumlov přece není žádným tuctovým městem! "Jsme na Seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO, máme druhý největší zámek v zemi, unikátně zachovalé městské jádro, bohatou historii. Za těchto podmínek si můžeme dovolit i něco víc než jen klasickou masovou turistiku. Přesto doufám, že stojíme pevně nohama na zemi ," říká starosta Českého Krumlova Antonín Princ. Jeho předchůdce, Jan Vondrouš, který stál u zrodu dnešní turistické podoby města, dodává: "Skutečnost, že sem jezdí významní a bohatí návštěvníci, je jen výhodou. Nechávají tu velké peníze, dělají nám reklamu. Mám na mysli i firemní a seminářovou turistiku, politické návštěvy." Hned ale upozorňuje, že tak jednoznačné to zase není. "I ty mladé studenty a baťůžkáře tady uvidíte, jezdí k nám třeba i z Nového Zélandu a Austrálie." Jana Chlupová ze správy českokrumlovského zámku dává trochu vinu i samotným českým turistům. "Po revoluci se všichni vrhli k moři, tuzemské památky zase navštěvovali především cizinci. Teď, když se naši lidé vracejí domů, překvapují je vysoké ceny," říká. Složení turistů skvěle vyčte ve svých archivech - zámek navštíví ročně okolo 160 tisíc lidí oficiálně platících prohlídku s průvodcem, což představuje zhruba desetinu všech návštěvníků města. Loni už převládali Češi, dřívější davy Němců a Rakušanů v posledních letech střídají Japonci, Francouzi a Italové. Místní podnikatel, majitel prodejny se skleněnou grafikou, Zdeněk Soukup, říká, že v historickém jádru chybějí ukázky tradičních řemesel - tak jak to je například během Slavností pětilisté růže. "Rakouští zákazníci se mi svěřují, že právě tato středověká atmosféra jim v uličkách nejvíce chybí. Levná trička asi můžou koupit všude," říká Soukup. S tímto názorem souhlasí i radnice a hned ústy tiskového mluvčího Vladimíra Zunta vysvětluje: "Vše je otázkou peněz." Mluvčí totiž upřesnil, že sehnat a zaplatit řemeslníka, jehož by celodenní předvádění na ulici uživilo, je prakticky nemožné. To kritika místní výtvarnice a bývalé zastupitelky Vladimíry Konvalinkové, že v centru kromě řemeslníků chybějí i muzikanti, zřejmě padne na úrodnou půdu. Radnice totiž uvažuje o změně osm let staré vyhlášky, podle níž nesmí ve městě nikdo při hudebním vystoupení vybírat peníze. "Tehdy jsme se obávali návalu žebráků, ale dnes je skutečně jiná situace a oživení uliček hudbou by bylo přínosem. Budeme se tím zabývat," slibuje Zunt.

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA O KRUMLOVĚ
je z roku 1213, a to v dokumentech rakouského a štýrského vévody Otakara coby o sídle Vítkovců. Největší rozkvět však město zažilo pod vládou Rožmberků, tedy od roku 1302. Tehdy totiž získalo statut města a s tím souvisel příchod vlivných a vzdělaných lidí, rozmach obchodu, řemesel, stavby kostelů či klášterů, navíc před název přibylo slovo Český. Rozmařilý život posledního Rožmberka Petra Voka však znamenal konec jedné slavné éry: Zadlužený Vok musel českokrumlovské panství prodat císaři Rudolfovi II. Pak provinční město putovalo do rukou Eggenbergů a následně Schwarzenbergů. Po osvobození okupovaného města ve druhé světové válce americkou armádou přišlo temnější období během komunismu. Český Krumlov byl totiž kvůli poloze poblíž nepřátelských hranic na okraji zájmu státu, takže cenné historické domy značně zchátraly. Obrození přišlo po listopadové revoluci, kdy radní vsadili všechny karty ohledně rozvoje města na turistický ruch. Patnáctitisícový Krumlov se může chlubit unikátním vnitřním městem ohraničeným Vltavou, jehož středověká architektura - gotika i renesance - je téměř nedotčena moderními stavitelskými proudy. Dosavadním vrcholem byl rok 1992, kdy UNESCO zapsalo Český Krumlov na seznam světového, kulturního a přírodního dědictví.

Panorama Českého Krumlova je pro návštěvníky města nezapomenutelným zážitkem
Autor:


Témata: Komunismus, princezna




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze