Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jsem ve formě a v Götzisu ji ukážu, věří si desetibojař Šebrle

Roman Šebrle při disku - Roman Šebrle při disku na mistrovství světa v Berlíně | foto:  Michal Růžička, MAFRA

20 2010
Srší vtipem a úsměv z jeho tváře nemizí ani ve chvíli, kdy je mu z legrace na rameno usazen živý šnek. "Tak, teď je ze mě Šnekbrle," přejmenuje se olympijský vítěz z Atén 2004.

I po náročné přípravě vypadá odpočatě. O čtyřech tréninkových týdnech v Africe vypovídají snad jen jeho opálená lýtka. "Třeba mi to dodá i trochu té jejich černošské rychlosti," zažertuje Roman Šebrle.

Desetibojař si však přivezl i cennější suvenýr – vynikající formu. "Z tréninku jsem nadšený. Afrika byla skvělá a následující dva týdny v Nymburce se taky povedly. Už se nemůžu dočkat!"

I když je tvrdý trénink jeho denním chlebem, jisté věci zůstávají pro Šebrleho stále výzvou. Například maraton. Při tom pražském nedávno ve štafetě na 4 x 10 km zazářila jeho manželka Eva. "Pro ni je to pohoda, běhá denně. Zato pro mě by bylo těch 10 kilometrů na hraně. A celý maraton by mě asi zabil," kroutí hlavou.

A tak se raději šetří do rakouského Götzisu, kde na konci května změří síly i s věčným rivalem Bryanem Clayem. "Bryan nikdy nebude snadný soupeř. Navíc je teď v nejlepších letech, kdežto já už můžu jen překvapit. Ale jemu ani nikomu dalšímu nedám nic zadarmo," ujišťuje Šebrle.

Sezona pro něj vyvrcholí červencovým mistrovstvím Evropy v Barceloně. Vysněný výsledek? "Mohlo by to cinknout." Pokud opravdu vystoupí na stupně vítězů, bude mezi medailisty patřit k nejstarším. Je mu 36 let, ale dosud ho nepotkalo vážné zranění.

"Nevím, jak je možné, že pořád držím pohromadě. Asi jsem zdědil šťastné geny," přemýšlí. Věří, že roli hraje i to, že s vrcholovou atletikou začal později. Naplno se jí věnuje až od osmnácti.

Už tehdy vynikal v disciplínách, které mu jdou nejlépe i dnes: dálce, výšce a oštěpu. "Tohle se nedá naučit, to v sobě člověk buď má, nebo nemá." I díky tomu překonal jako jediný desetibojař bájnou hranici 9 000 bodů. Jen se skokem o tyči má stále problémy.

"Tyčka pro mě asi bude celoživotní boj, ale v mých letech už s tím těžko něco udělám. To radši vylepším svůj golfový odpal." Přesto ani kvůli tyči nikdy neuvažoval o pomoci psychologa. "V té jedné disciplíně by mi to možná pomohlo, ale desetiboj je o správném vyvážení všech."

Šebrle ví, že není daleko doba, kdy už to zkrátka nepůjde. Ani po skončení kariéry se však nudit nebude. "Nejspíš totálně propadnu golfu," uvažuje. "A mohl bych se vrhnout i na ty maratony."

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze