Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zvrat dopingové kauzy: Pohlmann prý přiznal zakázaný lék, pak ničil důkazy

Josef Pohlmann v dresu Litovle. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

30 2016
Okolnosti jednání házenkáře Josefa Pohlmanna potrestaného za „útěk“ z dopingové zkoušky, nasvědčují, že nešlo o jednání v afektu, tvrdí Liběna Šrámková, která v případu zastupovala Český svaz házené. Svaz se po celou dobu, kdy se aféra řešila, odmítal k detailům vyjadřovat a čekal na definitivní uzavření.

Světlo do případu potrestaného házenkáře Josefa Pohlmanna vnesl konečný verdikt Rozhodčí komise Českého olympijského výboru (ČOV).

Zákaz činnosti na dva roky za opuštění a nedokončení dopingové zkoušky sice zůstává, ve čtrnáctistránkovém usnesení rozhodčí komise se objevila jedna nová zásadní informace. V dopingovém protokolu, který házenkář Litovle roztrhal po tom, co mu po čtyřech hodinách a šesti příliš řídkých vzorcích moči povolily nervy, se podle tvrzení Českého svazu házené (ČSH) Pohlmann přiznal k užívání léku Clarinase.

Ten obsahuje zakázaný pseudoefedrin.

„Hráč se od dopingového komisaře dozvěděl, že jeho vzorek může být s velkou pravděpodobností pozitivní,“ tvrdí Liběna Šrámková, předsedkyně Legislativně-právní komise Českého svazu házené, která svaz v případu Pohlmann zastupovala.

Tvrdíte, že sportovec jednal vědomě a úmyslně. Co vás k tomu vede?
Sportovec byl na počátku dopingové kontroly komisařem upozorněn, že lék, který uvedl do dopingového protokolu, obsahuje zakázanou látku pseudoefedrin. Jinými slovy mu bylo řečeno, že jeho vzorek může být s velkou pravděpodobností pozitivní. Navíc se po roztrhání protokolu pokusil tento zničit v jiné místnosti, na toaletách při odchodu z haly. Tyto okolnosti nasvědčují tomu, že nešlo o jednání v afektu.

Teprve před rozhodčí komisí ČOV zveřejnil házenkářský svaz, že hráč měl do dopingového protokolu uvést, že užívá lék Clarinase. Proč se tato informace objevila až rok po začátku kauzy?
S úctou k panu Pohlmannovi, který je členem naší házenkářské rodiny, jsme žádné informace k věcným okolnostem případu nezveřejňovali. Propírání probíhajícího případu v médiích považuji osobně za krajně neprofesionální. Nyní je věc z hlediska ČSH i sportovce pravomocně ukončena, a můžeme tak případ komentovat.

Je k vašemu tvrzení důkaz?
Důkazem o tom, že pan Pohlmann přiznal užívání zakázaného léku, je samotný dopingový protokol, který se podařilo komisařům vytáhnout z toalety a zachránit. Byl podkladem obou rozhodnutí.

Pak by ovšem mělo být už v rozhodnutí Exekutivy ČSH z března 2015 uvedeno, podle čeho jste se rozhodovali. Vždyť jde o oficiální dokument, který je takto neúplný a opomíjí zásadní informace...
V rozhodnutí Exekutivy ČSH jsou uvedeny důkazy, ze kterých Exekutiva při rozhodování vycházela, a mezi nimi je i roztrhaný dopingový protokol.

Ovšem nikoliv už informace, co v protokolu bylo. Snažil se tedy podle vás hráč nadměrným pitím vody záměrně ředit moč?
Nikdo nevyslovil názor, že si snad sportovec měl své vzorky ředit úmyslně. Pro takové tvrzení neexistuje dostatek důkazů. Nicméně je zřejmé, že sportovec pil i přes výslovné upozornění dopingových komisařů, aby tak nečinil, jinak že bude mít řídké neměřitelné vzorky.

To Pohlmann popírá a jeden ze dvou dopingových komisařů uvedl, že si nevybavuje nadměrné pití hráče během kontroly. Ostatně proč by to dělal, když na něj čekal autobus nervózních spoluhráčů a pracovní povinnosti?
Na tuto otázku zná odpověď jen pan Pohlmann.

Co vás vedlo ke zpochybnění nezávislosti rozhodčí komise ČOV? V ten moment to vypadalo, že ČSH přestává řešit míru provinění hráče a snaží se ukázat, kdo je větší právník.
Členy senátu Rozhodčí komise ČOV jmenuje vždy její předseda, a to i přesto, že sám sebe z případu pro vazbu na účastníky či jejich právní zástupce z rozhodování vyloučí. Současným předsedou je pan Lukáš Trojan, společník advokátní kanceláře KŠD Legal, která jménem pana Jana Šťovíčka v případu hráče zastupovala. Společník obhájce sportovce tak určuje osoby, které budou o případu rozhodovat. Již tuto skutečnost považujeme za velmi závažnou.

Liběna Šrámková

Liběna Šrámková

Striktně jste se drželi směrnic a řádů. Nevidíte však v případu nějakou polehčující okolnost pro hráče? Například impulzivní povaha, zkrat v poloprofesionální soutěži, kde většina hráčů studuje nebo pracuje, první antidopingová zkouška v kariéře...
Věřte, že lidskou stránkou jsme se zabývali velmi důkladně, a to zejména v řízení na svazu, kde jsme se intenzivně snažili najít relevantní důvody pro snížení trestu. Pan Pohlmann je přece jedním z nás. Při rozhodování Exekutivy ČSH však nakonec zvítězil mezi kolegy argument, že není možné do hnutí vyslat zprávu, že pokud házenkáři nebudou respektovat pokyny dopingových komisařů a poté bezdůvodně dopingovou kontrolu opustí, budou na tom lépe než ti, kteří řádně odevzdají vzorek, který bude pozitivní.

A váš osobní postoj?
Osobně mne tento případ velmi mrzí, neboť se domnívám, že by se naše kluby měly o své sportovce v obdobných situacích postarat lépe. Ve srovnání s jinými sporty náš svaz informuje členy o antidopingové úpravě nadstandardním způsobem, nicméně se ukazuje, že to stále nestačí. V tomto směru pracujeme na způsobu, jak informovanost o dopingu a procesu dopingové kontroly ještě vylepšit. Pokud se však případ porušení antidopingových pravidel vyskytne, není možné jej řešit v rozporu s aktuální mezinárodní antidopingovou praxí, která například vůbec nerozlišuje, zda je sportovec profesionál, či amatér.

Právník hráče upozorňoval, že by při řešení případu měl být využit princip proporcionality. Jeho aplikaci však odmítl ČSH, stejně jako Rozhodčí komise ČOV. Proč to podle vás není možné?
Principem proporcionality, podle kterého má být sankce vždy přiměřená, se Exekutiva ČSH i Rozhodčí komise ČOV důsledně a obsáhle zabývaly. Lze ho uplatnit jak na základě ustanovení Směrnice pro kontrolu a postih dopingu v ČR, a k tomu také došlo, tak nad jejich rámec. To však dle antidopingové judikatury pouze tehdy, pokud by vzhledem k okolnostem případu sankce znamenala extrémně závažný a zcela neúměrný trest pro sportovce. ČSH ani Rozhodčí komise však v tomto případě takové okolnosti neshledaly. Není rovněž pravda, že se Rozhodčí komise zabývala případem pouze po formální stránce, jak uvedl právní zástupce hráče, ale případ přezkoumala v plném rozsahu.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze