Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do konce sezony jsem pořád Svobodová, říká tyčkařka

Jiřina Svobodová zdraví ostravské publikum. | foto: ČTK

2 2014
Kolem jejího jména jsou trochu zmatky. Po tom, co se tyčkařka Jiřina Svobodová rozvedla s překážkářem Petrem Svobodou, objevuje se na některých závodech opět pod dívčím jménem Ptáčníková.

„Do konce sezony jsem Svobodová,“ prohlásila po tom, co dnes získala titul na mistrovství republiky v Ostravě. „Řekla jsem sice, že se chci vrátit ke svému jménu, ale neřekla jsem kdy. Měnit jméno by teď znamenalo jenom problémy s letenkami, s pasem.“

Takže na nadcházející mistrovství Evropy v Curychu jste přihlášená jako Svobodová?
Snad ano.

Takže nehrozí, že by v Curychu nevěděli kdo jste?
Prý ne, mohu odjet i závodit.

Co od šampionátu čekáte?
Nemám naskákáno, ale už je to nadějnější. Letos už to nebude nejlepší, nějak to doklepu. Už se těším na přípravu na halu.

Máte před sebou mistrovství Evropy a vy říkáte, že sezonu už jen tak doklepete?
Doklepu, protože už se nedá nic měnit. Letos bohužel nemám takovou formu, abych mohla říct, že si na Evropu  jedu pro medaili.

Tak pro co na Evropu pojedete?
Chci postoupit do finále a pak se uvidí. Nedávno mi někdo řekl, že když si vezmu reprezentační dres, tak nemá strach, že by to nedopadlo dobře. Tak snad to tak bude.

Na obhajobu titulu mistryně Evropy nepomýšlíte?
Vůbec to nechci řešit, nechci si to připouštět. Každá sezona je nějakým způsobem jiná. Byla jsem letos druhá na halovém mistrovství světa a teď se plácám na čtyřech padesáti. Do Curychu si pojedu zaskákat, abych z toho měla dobrý pocit, abych skočila hezky a vysoko. To mi bude stačit.

S výkony v Ostravě jste spokojená?
Jsem. S trenérem jsme udělali krok zpátky, vzali jsme kratší tyče a uvidíme. Postupně se s těmi tyčemi sžívám. V Curychu to bude dobré.

V Ostravě jste vyhrála výkonem 450 centimetrů. Marně jste se pokoušela o 462. Co vám chybělo?
Síla, energie, morál, tak nějak všechno. Už jsme ale byly dlouho na slunci, nedali nám ani jeden slunečník, pekly jsme se, do toho přišli oštěpaři, takže jsme se tam střídali s nimi. A tak.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze