"Před závodem jsem měl virózu a bylo jasné, že nejsem úplně fit. Co se týče fyzičky, byl jsem na tom hodně špatně," líčí.
Oslabené tělo nedovolilo ideální výkon. "Bylo to cítit každý den, odpoledne už jsem prostě neměl sílu. A rychlostní zkoušky, které jsme trénovali, jsem si hůř pamatoval," líčí Prokop. "Byly tam chybičky v rozpisu, třeba to dobře nenavazovalo nebo bylo cítit, že ten rytmus prostě není," doplnil.
Při samotném závodu dělala Prokopovi největší problém páteční etapa. "Byla extrémně dlouhá, vstávali jsme ve čtyři ráno a končili jsme v deset večer. A v tom mrazu už jsem toho měl skutečně až po krk," uvedl.
Později ovšem dokázal zrychlovat. "V neděli, která nebyla tak dlouhá a nejelo se kolik kilometrů, jsem si to dovolil pustit ještě víc. A zajížděli jsme krásné časy," těší Prokopa, který podobné výkony ani nečekal. "Ztráta na nejrychlejší byla o poznání menší než v Monte Carlu. To bylo povzbudivé."
V konečném účtování to stačilo na devátou příčku a dvoubodový zisk. Ten navíc Prokop mohl ještě vylepšit v závěrečné speciálně bodované rychlostní zkoušce. Na třetího Latvalu ztratil jen 1,6 vteřiny.
"Musím říct, že jsem byl hodně překvapený. Zatímco ti rychlí jezdci, kteří jeli až po mně, si šetřili ještě hřebíky a dali na tu erzetu nové gumy, já jsem je neměl," líčí Prokop, který tak nečekal žádný oslnivý čas.
"Nedal jsem do té zkoušky všechno a přesto z toho byl tak krásný výsledek. Je vidět, že se nám může dařit, " těší Prokopa. "Tu vteřinu a něco, co mi nakonec chyběla, bych z toho asi vyškrábat dokázal," dodává smířlivě.
Pro jezdce Czech Ford National Teamu je však důležitější, že stejně jako v úvodním závodě sezony dokázal dojet až do konce. "Neudělali jsme žádnou chybu, projeli jsme to bez problémů. A proti Monte Carlu jsme byli ještě o level výš - mnohem rychlejší," dodává spokojeně.
"Navíc jsme během obou závodů nasbírali spoustu dat, které vyhodnotíme a do budoucna z nich budeme těžit," dodává jihlavský závodník.
