Sešít a zpátky do boje! Ondřej Kohout s fáčem kolem hlavy, Dušan Pandula s krvavým šrámem pod okem. A to nešlo o žádný boxerský zápas, krvavým sportem byl tentokrát basketbalový duel Válečníků z Děčína a Orlů z Prostějova.
"Každý si myslí, že basketbal není tvrdý, a vidíte. Hokej je hokej, ale tam mají chrániče. A tady žádné nejsou. Přitom loktů dostanete při zápase moc, a když máte smůlu jako prostějovští kluci, tak to prostě praskne. Každý z nás baskeťáků si tím prošel, že máme něco sešitého na obličeji," tvrdil po porážce 66:72 ve vypjatém zápase děčínský kapitán Jakub Houška.
Takže nešlo o úmysl?
To vůbec nejde, aby šel člověk pod koš s úmyslem, že někomu rozbije obličej loktem. Jsou to prostě souboje, to k tomu patří, to je basket. Prostějovští kluci měli smůlu, že bohužel ty lokty dostali tak, že to prasklo. Pak to ještě znásobilo všechny ty emoce, všichni z toho začali být nervózní - rozhodčí, hráči, nikdo vůbec nevěděl, jak to má uchopit. Byl to hrozně složitý zápas na všechny strany.
A pořádně vypjatý!
Byla to bitva. A my jsme v ní řešili situace jinak, než jsme potřebovali. Hráli jsme v jiné sestavě, než jsme zvyklí, bez Luboše Strii a Tomáše Vyorala. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. Kdybychom hráli lepší hru, mohli jsme vyhrát. Hlavně začátek vypadal z naší strany jako jo a ne. Jako bychom byli jen čmeláci, a ne pořádní sršni. Lítáme, nepícháme, nic.
Ve druhé čtvrtině jste měli náskok 8 bodů, ale rychle jste o něj přišli. Bylo to klíčové?
Určitě. Oni tam dali pár trojek za sebou, šli přes nás. Ale i druhý poločas to pořád byla tahanice: o 7, 8, 9. Bylo to hratelné. Ale nedostali jsme se do té naší euforie, technický chyby a tyhle hlouposti jsme neměli dopustit. Že to zapískají rozhodčí, to se nedá nic dělat.
Děčínský rabiát Pavel Bosák (vpravo) si vyříkává situaci s prostějovským Ondřejem Kohouten. Odtlačuje je rozhodčí Marek Vondráček.
Prostějovský basketbalista Dušan Pandula si ze zápasu s Děčínem odnáší krvavý šrám. Doprovází ho trenérský asistent David Hájek.
Dostali jste dokonce dvě technické chyby za sebou.
První Bosy (Pavel Bosák), když se ohnal potom, co dostal pod košem loktem. A druhou já. Nevím za co. Tedy vlastně vím za co, ale to se nehodí...
Byla z toho vaše první letošní prohra s Prostějovem.
A doma, hlavně to nás mrzí, když jsme předtím u nich vyhráli. Chtěli jsme to potvrdit, bohužel, nevyšlo to. Hrajeme dál, teď si musíme říct, že vyhrajeme ve Svitavách, potom pohár. Je to hrozně vyrovnané, bůh ví, jak to bude na konci sezony. Třeba se potkáme znovu v play-off a můžou to být přesně takové zápasy. A my se je musíme naučit zvládat. Tentokrát jsme je nezvládli hlavou. Když je to nervózní, musíme od toho odejít, soustředit se na sebe. Nechat tu nervozitu na nich, ať si to užívají. Ať si tady dělají, co chtějí.
