Zrovna se totiž vrátil z šestitýdenního tréninkového kempu v Asii, kam vyrazil zcela osamocen a odkud přivezl řadu zážitků jakoby vystřižených z hollywoodských pláten.
Třeba když v Malajsii zdolával 272 schodů stoupajících k Netopýří jeskyni (Batu Caves), která je významným poutním místem. "Kamarádi mi volali, že je to stejné, jako když Van Damme trénoval v džungli," říká hořovický badmintonista.
"Lidi si mě tam fotili, ne že bych byl první, kdo tam běhá, ale byl jsem o půl metru vyšší než ostatní," směje se. Někdy vystoupal třikrát za sebou rovnou k jeskyni, někdy zase trénoval rychlost na 30 schodech. Za 60 minut jich zdolal až 1 800.
V Malajsii se Koukal připravoval tři týdny, během nichž trénoval s nejlepšími hráči, například s Leem Chong Weiem, jedničkou světového žebříčku. "V Asii se dá hrát se spoustou kvalitních soupeřů. Ti, kteří by v Evropě patřili do špičky, tam dělají jen sparing partnery."
Zážitky z Malajsie Koukalovi trochu pokazil turnaj Singapur Open, který opustil už v 1. kole kvalifikace. "Byl jsem unavený z těžkého tréninku, nedařilo se," vysvětluje 23letý badmintonista.
Ačkoliv se turnaj samotný nevydařil, cesta na něj přinesla další zážitek. Koukal totiž letěl s již zmíněným Leem Chong Weiem, který se v Asii těší obrovské popularitě. "Jako bych v Česku cestoval s Pavlem Nedvědem nebo s Petrem Čechem," vypráví. "V restauraci kvůli nám zavřeli salonek, protože nestíhali odhánět fanoušky."
V Malajsii či Indonésii, do níž se Koukal po turnaji přesunul, je badminton obrovsky populární. "Kdo nehraje, tak alespoň fandí. Na turnaje chodí i 10 tisíc lidí, to je fantazie."
Během Koukalova pobytu v Asii zemřel slavný trenér Indra Gunawan. "Indonésii to zasáhlo stejně jako smrt Michaela Jacksona Ameriku," říká.
Druhý turnaj v indonéské Jakartě vyšel českému olympionikovi o poznání lépe. Sice se neprobil z kvalifikace, ale sehrál dva kvalitní duely a v prvním z nich porazil Tommyho Sugiarta. V kvalifikačním finále narazil na Malajsijce Kuana Beng Honga, 2. z mistrovství Asie 2008. "Vyřazení mě ani příliš nemrzelo, protože jsem byl spokojený s výkonem."
Cestou z haly však Koukal prožil další zážitek z kategorie těch hollywoodských. Při přesunu na hotel se ho pokusili okrást, a to docela kuriózně: z motocyklu. "Za jízdy mi chytil jeden popruh tašky. Druhý jsem měl na rameni a zároveň držel v ruce. Vše se událo tak rychle, že jsem nestihl vůbec zareagovat a najednou jsem se ocitl potlučený na zemi. Taška ale naštěstí zůstala na rameni!" napsal Koukal na svůj web.
Zloděj svůj kaskadérský kousek neustál, než se však Čech vzpamatoval, nešikovný lupič sebral motocykl a ujížděl pryč. Až po návratu na hotel Koukalovi došlo, co se všechno mohlo stát. "Vůbec nevím, kdo a kdy by mě začal hledat, kdyby to dopadlo hůř," říká.
Exotické cestování tak ukázalo i své úskalí. A nebylo jediné. "Cestuji úplně sám a všechno si platím. Když přijdu do haly a je tam dánská reprezentace, která má i s realizačním týmem 25 členů, jsou veselí a mohou se starat jen a jen o badminton, zatímco já koukám na to, co si můžu dovolit, je mi z toho smutno," říká. "Ale nezbývá, než se s tím prát."
