I proto, že o něm jeho spoluhráč Tomáš Trnavský tvrdí: "Překvapil mě. Neznal jsem ho, ale je to hráč s výbornou střelou i technikou." Lepší doporučení nemohl Fojta slyšet. Trnavský totiž ve Švýcarsku hraje deset let, v klubu Grünenmatt dělá sportovního ředitele a pro zdejší manažery je expert na český florbal. "Občas jim doporučuji nějaké kluky, sháním kontakty," říká.
Tak se přestupy ve florbale rodí. Zapomeňte, že by na tribunách při světovém šampionátu seděly desítky scoutů a agentů, ve florbale se "kšefty" dělají jinak. Když chcete do ciziny, poptáte se třeba u piva spoluhráčů z nároďáku, kteří něco dohodí. Občas na vás dá někdo tip, podobně jako se to stalo brankáři Davidu Rytychovi.
Ve Finsku se o něm zmínil jeho finský parťák z českých Future. "Z klubu mi napsali mailem, jestli bych chtěl u nich hrát. Nakonec jsem zůstal kvůli vysoké škole v Praze." Ale za rok dostuduje a věří, že severské angažmá přijde. "Mistrovství světa je pro mě reklama."
Občas se do ciziny dostanete i jinak, třeba že vás po utkání osloví soupeř. "Stává se to. Ale nesmíte dopadnout jako my s Tomášem Kafkou," usmívá se obránce Milan Garčar.
Před rokem v zápase proti Polsku se jim líbil útočník Mikulski, tak ho oslovili, zda by nechtěl hrát u nich v Tatranu Střešovice. On se usmál a řekl: "Kluci, díky. Ale já hraju ligu ve Švédsku." Docela trapas, švédská soutěž je nejlepší na světě, je plná skvělých domácích hráčů, i proto se do ní zatím prosadili jen dva Češi. "Navíc to kluky ani moc neláká, je to daleko," říká trenér Zdeněk Skružný.
Češi si zamilovali Švýcarsko, kde hraje osm reprezentantů. Je to blízko, navíc tam mají skvělé podmínky. Klub jim sežene práci u sponzorů, díky které si vydělají od čtyř do pěti tisíc franků (66–83 tisíc korun), dostanou auto a byt.
Přesto nečekejte, že by čeští florbalisté houfně odcházeli. Třeba brankář Kafka pracuje jako detektiv hospodářské kriminality a platem ho ani Švýcaři nepřebijí. Útočník Novotný zase nemá na život v cizině náturu a kolega Fridrich raději založí rodinu.
