„Tribuny byly plné, úžasná atmosféra, lidé fandili na obě strany. Sehrály jsme s Kájou dobrý zápas, mně vyšly lépe klíčové momenty,“ pochvalovala si Šafářová a spokojeně se usmívala...
Vždyť prožívá slastné chvíle, finalistka loňského Roland Garros bojovala od konce léta se zdravotními neduhy. Bolest břišního svalu a pak i bakteriální infekce trápily sympatickou Češku od grandslamového US Open.
Když konečně zdolala nemoci, nemohla se dlouho povzbudit výhrou ve dvouhře.
Až v domácím prostředí podniku J&T Banka Prague Open pookřála. Jak se zlepšovalo počasí, stoupaly i její výkony.
„Bylo to velmi těžké období, vracet se po tak dlouhé době a dohánět kondici, nebylo jednoduché. Pak nepřicházely výsledky. O to víc si vážím postupu do finále,“ řekla Šafářová a s trochou humoru dodala: „Je to vzkaz pro soupeřky, že se vracím zpátky.“
Chvílemi jste na kurtu vypadala jako v první polovině loňské sezony. Měla jste podobné pocity?
Cítila jsem se opravdu dobře, ukázala jsem své staré já. Dobře jsem se hýbala, podávala i returnovala, vydržela jsem ve výměnách. Přece jen je to čtvrtý zápas v řadě, takže jsem ráda, že zdraví drží.
Jak reaguje na takovou zátěž vaše tělo?
Musím zaklepat, že dobře. Doufám, že vydrží i další turnaje. Únava se kupí, ale je to v mezích, další den jsem opět připravená.
Po pražských singlových vítězstvích si víc věříte, že?
Rozhodně s každým dalším zápasem je to lepší a lepší. Jsem ráda, že jsem zvládla klíčové momenty výborně.
S krajankou Plíškovou jste hrála minulý týden ve Stuttgartu. V čem to bylo nyní jiné?
Bylo to také o pár míčích, zvládla to lépe ona, teď jsem to zvládla zase já.
Ale nebyla jste přece jen trochu psychicky silnější?
Měla jsem lepší pocit, šla jsem do toho zápasu se třemi výhrami. Pomohlo mi to.
Jaký je to pocit nastoupit proti fedcupové spoluhráčce před domácím publikem?
Není to příjemné, v takových utkáních se člověk méně povzbuzuje, neřve, je to méně emotivní. Na druhou stranu chcete vyhrát a musíte podat maximální výkon. V tu chvíli na kurtu je to soupeřka. Snažila jsem se vyhrát.
Jste ráda, že při finále proti Australance Samanthě Stosurové vám fanoušky - s nadsázkou řečeno - nikdo nebude brát?
Samozřejmě, podpora diváků byla celý týden úžasná. Těším se, že publikum bude na mé straně, doufám, že mě poženou a získám titul.
Navíc Stosurová je vaše oblíbená soupeřka. Máte bilanci 10:3.
Dá se to tak říct, ale musím dodat: Pozor! Samantha na antuce je jiná Samantha. Bude to velmi těžké utkání, ona antuku miluje, má víc času na bekhend, což je její slabší úder. Budu se snažit hrát stejně jako v semifinále, jít do zápasu agresivně a vyhrát. Jako levačka se snáz dostanu do její bekhendové strany.
Trenér Rob Stackley se doma léčí. Bude vám navzdory nemoci na dálku radit?
Určitě si napíšeme.
Jak se naladíte na finále? Pustíte si nějaký film?
Chvíli strávím s rodinou, pak budu odpočívat. Naposledy jsem se dívala na Matrix, šla jsem zpocená do postele, tak nevím, jestli to byl nejlepší film na spaní. (smích)
A v sobotu má být zase hezky. To je vítaná změna oproti nízkým teplotám na začátku turnaje, že?
Rozhodně! Bylo příjemné sundat triko s dlouhým. Věřím, že i sobotní počasí bude za odměnu.
