Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Záletníci z NBA dělají trenérům radost. Flámy mizí, dívky se loví jinak

V klubu LIV slavili svůj titul z NBA také basketbalisté Miami Heat. V čele oslav z roku 2012 je LeBron James. | foto: Profimedia.cz

17 2017
Hvězdy sportu i šoubyznysu ho znají jen pod přezdívkou Purple. Promotér možná nejznámějšího nočního klubu v Americe teď pootevřel oponu, která má zůstat zatažená. Jak to chodí, když si basketbalisté z NBA chtějí užít volný večer? A co se během let změnilo?

Purple je třiatřicetiletý muž, před lety vyhozený ze střední školy. Dnes už celebrity volají, když přijedou do Miami a chtějí si užít noční život tohoto města.

Dostane zprávu, zařídí stůl a pak už se setkává se svými „známými“ u tajných dveří, kterými se dostanou zadním vchodem do slavného klubu LIV v Miami. Průchod prý vede pod hotelem Fontainebleau na Miami Beach.

Purple (vpravo) během oslav narozenin Justise Winslowa (uprostřed), hráče Miami Heat

„Viděli jste někdy film Mafiáni (Goodfellas)? Když hlavní hrdina vede svou přítelkyni podzemím? Hvězdy milují tenhle průchod přímo do klubu,“ říká Purple.

Jeho kamarád pro danou noc může být třeba hvězda NBA a ta hvězda se najednou zadními dveřmi zjeví v obrovském klubu s parketem plným známých a bohatých lidí. Ze stropu padají konfety, z reproduktorů se ozývá hlasitá hudba a jeden z nejlepších DJ ́s na světě, který zrovna tu noc hraje, vyvolá jméno hvězdy na celý klub, zatímco se ona usazuje spolu se svými přáteli k nejlepšímu stolu.

Nejčastěji prý v tu chvíli přistane na stůl láhev koňaku Hennessy, tequilly Don Julio 1942 anebo třeba šampaňského Armand de Brignac, s jejíž šestilitrovou verzí za devadesát tisíc dolarů byl právě v tomto klubu vyfocený Dirk Nowitzki po zisku titulu NBA v roce 2011.

Oslavy titulu Dallasu Mavericks v Miami včetně fotografií s Nowitzkým jsou k vidění v tomto klipu po čase 2:00:

„Když určití lidé přijedou do Miami, vědí, komu mají zavolat,“ pokračuje Purple.

Stars, které pózují s Purplem na jeho instagramovém účtu, zahrnují slavné osobnosti prakticky ze všech oborů. Basketbalisté LeBron James a Scottie Pippen, zpěváci Gucci Mane a Justin Bieber, hráči NFL Johnny Manziel a Odell Beckham Jr. a samozřejmě také celebrity typu Khloe Kardashianové.

Za poplatek, pětimístnou sumu v dolarech, Purple naplánuje večer pro hvězdu přesně na míru. Počínaje drinky a hudbou a konče dámskou společností. Sám Purple tomu říká VIP zacházení.

Takhle vypadá život hvězdy NBA, kde může hráč utratit spoustu peněz a rychle přijít o nabitou slávu nečekaným skandálem. Sladký život mladých boháčů. Jediné, co vás překvapí, je to, že se to v současné době stává stále méně a méně.

V poslední době se v NBA dějí zvláštní věci, třeba se mění dlouhodobý trend úspěšnosti domácích týmů. V sezoně 1987/88 zvítězily domácí téměř v 70 procentech případů, a průměrně byl rozdíl skóre šest bodů. Nejvíc, co je kdy zaznamenáno. Výhoda to byla tak velká, že kdyby i ty nejhorší týmy ligy hrály celou sezonu doma, atakovaly by skvělou bilanci 55 vítězství.

O deset let později se výhoda zmenšila o polovinu. V sezoně 1996/97 vítězily domácí týmy už jen s úspěšností 57 % a rozdíl ve skóre mezi domácími a hosty jsou pouhé dva body. Poté, co se dlouhodobé statistiky držely okolo 60 % úspěšnosti výher, tuto sezonu se snížily znovu na 57 % a nadále klesají k historickému minimu.

Co to způsobuje? Jsou rozhodčí lépe monitorováni a lépe školeni, aby nepodlehli síle domácího prostředí? Jsou diváci méně hlasití, než bývali, když většina z nich tráví část zápasu s mobilním telefonem v ruce? To vše je možné, ale podle Toma Haberstroha z ESPN se trenéři a hráči shodují na jediném: hráči NBA v současnosti více spí a daleko méně pijí alkohol.

Jeden z generálních manažerů nazval celou situaci „tinderizací“ NBA.

Ano čtete správně. Tinderizace. Podle seznamovací aplikace. Hráči už podle manažera nemusí chodit do klubů a popíjet celou noc, aby se seznámili s místními dívkami. Člověk už nemusí ani odejít z domu, aby si našel společnost.

Když dáme stranou svědomí hráčů i mladých žen, které se s nimi schází, je život na cestách mnohem efektivnější než dříve. Hráči prostě už nemusí trávit hodiny v klubech a shánět společnost.

„Je pravda, že máte alespoň o dvě hodiny spánku víc než před patnácti lety. Už nemusíte do klubu a potom ještě někam na jídlo, než se dostanete do hotelu,“ řekl Haberstrohovi jeden z hráčů NBA, který si samozřejmě nepřál být jmenován. Také dodal, že v NBA se více než Tinder používá jiná sociální síť Instagram.

Den hráče NBA začíná kolem půl desáté týmovou snídaní na hotelu, předcházet mu teď může až sedm nebo osm hodin spánku, a i tak si hráč předtím může „užít“ záletů.

Díky Tinderu, Instagramu a dalším aplikacím může mít dohodnuté rande ještě před příjezdem do města a s pár telefonáty se dá i zařídit, aby na něj společnost čekala už na pokoji.

Doc Rivers usměrňuje hráče LA Clippers.

Doc Rivers usměrňuje hráče LA Clippers.

Stejně jako se změnilo za poslední léta randění, změnilo se i cestování v NBA. V minulosti týmy zůstávaly po utkání ve městě přes noc a letěly prvním ranním komerčním spojem do další destinace, takže spousta hráčů vyrazila po utkání do města a jela z večírku rovnou na letiště.

Teď týmy využívají soukromá letadla a odlétají hned po zápase pryč, příležitostí k večírkům tím ubývá.

„Výhoda domácího prostředí byla díky komerčním letům vysoká. Nyní jste místo na večírku několik kilometrů ve vzduchu ihned po utkání. Noční život byl před lety jiný. Když máte být v půl šesté ráno na letišti, ani nemá cenu jít spát,“ říká Doc Rivers, bývalý hráč a nyní trenér Los Angeles Clippers.

Když by se vám před lety stalo, že jste nastoupili do komerčního letu spolu s hráči NBA, viděli byste letušky nosit spousty alkoholu. Mohli byste vidět alkohol i po zápase v šatně, dříve měli hráči lednici místo iontových nápojů plnou piva.

Bývalý hráč a trenér George Karl popisuje, jak v sedmdesátých letech jeho spoluhráči pili pivo i o poločasové přestávce. Tehdy se ještě věřilo, že pivo hydratuje a jedno dvě o přestávce přece musí výkonu pomoci.

George Karl, trenér Sacramenta, domlouvá DeMarcusi Cousinsovi.

George Karl, trenér Sacramenta, domlouvá DeMarcusi Cousinsovi.

Ale časy se mění. Jako se vytratily komerční lety, zmizelo i popíjení v letadle po utkání. „Hráči začali brát svou profesi víc vážně. Vědí, že jim jde o velké peníze, a snaží se podle toho chovat. Mají svůj plán, kolik chtějí vydělat, čeho dosáhnout a pití jim k tomu nepomůže,“ říká Karl.

Alkohol může zničit každý skvěle vymyšlený plán kariéry hráče. Novozélandský vědec Matthew Barnes z Massey University (pouhá shoda jmen se známým basketbalovým raubířem) označil ve své studii alkohol za jed a podle toho by se prý s ním mělo zacházet.

„Alkohol má negativní vliv na sportovní výkon i na regeneraci. Přílišné pití alkoholu napomáhá vzniku zánětů, které poté způsobují natažení či případně natržení svalů. Oslabuje imunitní systém tak, že je náchylnější k infekci a k onemocnění. A protože alkohol má diuretické účinky, může vést k dehydrataci. Je navíc prokázáno, že snížení váhy o pouhé dvě procenta z důvodu dehydratace výrazně ovlivňuje sportovní výkon,“ píše Barnes ve své studii.

Podle klinických testů další dva dny po nočním zvýšeném pití alkoholu působí člověk v rámci sportovního výkonu jako o dvanáct let starší.

Problém je i s velkým množstvím přeletů letadlem. Běžná vlhkost v letadle je výrazně menší než běžná vlhkost a odpovídá spíše prostředí Sahary. Pokud tedy hráč během letu ještě pořádá větší množství alkoholu, má to na něj větší vliv než na zemi.

Pod vším vlivem těchto studií a různých přednášek, které vedení NBA pro hráče pořádá, se z alkoholu stalo pro mnohé hráče v sezoně skoro tabu. Hráči tedy stále v určitých městech, třeba v Miami nebo v Los Angeles, stále navštěvují kluby, ale dávají si stále větší a větší pozor na množství vypitého alkoholu.

„Z osmi týmů, za které jsem hrál, nepil alkohol v letadle nikdo. Hodně týmů ho tam ani nemá připravený. Hráči jsou opatrní na svá těla a na své kariéry. Starat se o své tělo je pro ně nejdůležitější,“ říká D. J. Augustin, devětadvacetiletý rozehrávač Orlanda.

John Wall z Washingtonu přihrává kolem D. J. Augustina a Terrence Rosse z Orlanda.

John Wall z Washingtonu přihrává kolem D. J. Augustina a Terrence Rosse z Orlanda.

John Lucas, bývalá jednička draftu a nyní asistent trenéra Houstonu Rockets, ví o divokém životu hráče NBA své. V osmdesátých letech řádil kromě alkoholu ještě kokain. Málem ukončil i Lucasovu kariéru, když byl nalezen v březnu 1984 v hotelovém pokoji ležící ve vlastní moči po večírku v centru Houstonu. Rockets ho vykoupili ze smlouvy, ale Lucas se dal do pořádku a hrál ještě dalších šest sezon.

Nebyl však jediným takovým příkladem. Bitva s drogami a alkoholem ukončila kariéru dalšího prvního výběru v draftu Davida Thompsona, který si v nočním klubu v centru Manhattanu pod vlivem zranil koleno.

Len Bias dokonce zemřel na předávkování kokainem pouhé dva dny poté, co byl vybrán v draftu 1986 na druhém místě. V tom samém roce šéf NBA David Stern udělil doživotní zákaz hraní ve své soutěži bývalé hvězdě Michaelu Ray Richardsonovi, který byl pozitivně testován na kokain.

„Sedmdesátá a osmdesátá léta byly vrcholem kokainové a alkoholové éry v NBA,“ vzpomíná George Karl.

Možná to byl vrchol éry, ale rozhodně ne její konec. Lucas, který už je přes třicet let střízlivý, vzpomíná na příběhy o legendě sportu Michaelu Jordanovi, který byl viděn, jak hraje v kasinu v Atlantic City noc před tím, než jeho Chicago hrálo druhý zápas finále Východní konference 1993 proti New Yorku.

New York Times tehdy napsaly, že Jordan byl vidět před kasinem v půl třetí ráno, on sám zprávu popřel a řekl, že odešel v jedenáct hodin večer. Natočené video s časovou známkou například na Snapchatu by celou debatu jasně vyřešilo.

I SE ZAVŘENÝMA OČIMA. Michael Jordan zůstává showmanem, na svém kempu zkouší trestný hod naslepo. Jak jeho pokus dopadl, agentury neuvádějí.

I SE ZAVŘENÝMA OČIMA. Michael Jordan zůstává showmanem, na svém kempu zkouší trestný hod naslepo. Jak jeho pokus dopadl, agentury neuvádějí.

„Přemýšlejte nad tím, co Michael udělal a jaký by to mělo dnes vliv na společnost,“ říká Lucas.

Nebo vzpomeňme na rok 1997, kdy houstonské hvězdy Charles Barkley a Clyde Drexler vyrazily do baru před zápasem v Orlandu. Barkley prohodil po hádce jednoho muže skrz prosklenou výlohu a následně byl na pět hodin zatčen, než zaplatil kauci šest tisíc dolarů.

O tomto incidentu neexistuje žádný videozáznam. Nebyl tedy nahrán na Snapchat, Facebook nebo Instagram, Apple nepředstavil iPhone dříve než deset let po incidentu. Pokud by LeBron nevytáhl tento příběh v lednu v rámci dohadování s Barkleym přes média, lidé už by si na něj skoro ani nevzpomněli.

Proto vyvstává jasná otázka: byl by Barkley vůbec v baru, kdyby hrál dnes, a ne před dvaceti lety? Chodili by hráči po nocích ven tak často, kdyby věděli, že každý jejich incident bude s velkou pravděpodobností nahraný na internet a obletí svět během pár minut?

Charles Barkley oceňuje výkon boxera Mannyho Pacquiaa. Současní hráči NBA by na takové gesto od člena Dream Teamu čekali marně.

Charles Barkley oceňuje výkon boxera Mannyho Pacquiaa. Současní hráči NBA by na takové gesto od člena Dream Teamu čekali marně.

V současné době jsme prostě o něco chytřejší než dříve. Střelba ze střední vzdálenosti? Chyba. Když chceme dát koš, chceme ho dát co nejjednodušeji nebo za co nejvíce bodů, proto se vyplatí střílet jako Houston Rockets - buď zblízka, nebo za tři body. Chození na večírky je pro hráče NBA stejné jako střílet „dlouhou dvojku“ - neefektivní.

Sean Marks, generální manažer Brooklynu, v NBA sám odehrál jedenáct sezon, navíc připomíná, že jsou věci, které si hráči prostě nemohou dovolit riskovat.

„Už vám neprojdou stejné věci jako dřív. Hráči si moc cení své značky na to, aby riskovali nějaký průšvih. Sponzoři už fotky z večírků netolerují,“ říká Marks.

Autor:


Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost







MyProtein Impact Whey Protein 2500 gMyProtein Impact Whey Protein 2500 g

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze