Bird má před sebou poslední úkol: pokusit se dvakrát v řadě vyhrát v Los Angeles a získat titul. Prsteny za triumf v NBA má tři, všechny získal jako hráč Bostonu, kterému byl věrný celou třináctiletou kariéru. V roce 1992 kvůli chronickým potížím se zády a jak později přiznal, i se srdcem, s aktivním basketbalem skončil a pracoval v Bostonu jako poradce. Od roku 1997 trénuje Indianu.
"Být za čárou není ono. Odtud se nedá hra ovlivnit a to mě zabíjí," řekl Bird nedávno. O tom, co bude dělat, až dokoučuje poslední zápas, má jasno. "Chci vidět, jak vyrůstají mé děti. Vždyť takovou příležitost máte jen jednou v životě," vysvětlil legendární hráč, od června 1998 člen Síně slávy NBA a olympijský vítěz z Barcelony.
Bird dobře ví, o čem mluví. Jeho otec si z ničeho nic vzal život a Larry s pěti sourozenci vyrůstal sám. "Stále se občas vzbudím zpocený a ptám se: proč," prozradil Bird. Také proto aby ze sebe setřásl rodinné problémy, začal hrát basketbal. "Sport mi vždy pomohl řešit osobní problémy. Teď už jsem ale jiný člověk a jsou pro mě důležitější věci v životě," hodnotí s odstupem času.
Během krátké trenérské kariéry dovedl Bird Indianu poprvé v klubové historii do finále NBA. Nejvíce si cení toho, že pod jeho vedením se mladíci Jalen Rose, Austin Croshere a Travis Best zařadili mezi stálice mužstva. "Larry mi neuvěřitelně dodal sebevědomí. Chtěl bych, aby zůstal v Indianě, dokud neskončím," řekl Best.
I když se jeho přání nesplní, Bird se basketbalu možná úplně nevzdá. V únoru totiž projevil přání koupit svůj oblíbený Boston. Majitel týmu Paul Gaston mu ale odpověděl, že Celtics nejsou na prodej.
