Takticky jste běh zvládl výborně.
Já jsem věděl, že můj rozběh nikdo nepotáhne, maličko jsem se bál Rusa, že by to mohl rozběhnout, ale asi si natolik nevěřil a taky čekal. Říkal jsem si, že půjdu zezadu, že je tam jenom sedm lidí a že na patnáctistovce je času dost. Prvních pět kol není kam spěchat. Kdyby nás bylo patnáct, musel bych být vepředu, ale takhle se svými schopnostmi podřadím na nižší stupeň, udělám tři rychlé kroky a jsem vepředu.
Prodal jste zkušenosti?
Nebylo třeba spěchat. Nastoupil jsem včas a v závěru neměli šanci. Ale je to jen rozběh, rozhodovat se bude až ve finále. Ale očividně jsem připravený dobře, když jsem zatáhl a šel dopředu. Do finále půjdu stejně a zkusím prodat, co ve mně je.
Ale tam se asi poběží o dost rychleji, ne?
Afričtí Evropani za to vezmou, poběží se rychle, ale bude to spravedlivé. Medaile bude brát ten, kdo na ně bude mít. Třeba budu mít možnost zaběhnout si osobák, atakovat český rekord. Připravený jsem skvěle a půjdu tak, abych si hlídal medailové pozice. Do poslední čtvrtky naplno a uvidíme, na co to bude stačit.
Ušetřil jste víc sil než Turek Özbilena a Němec Tesfaye?
Určitě. uvidíme, co to s nimi udělá, i když oni jsou zase takoví magoři, že to moc neřeší, Keňan to napálí a neřeší. To je stejné jak na maratonu. Bude to druhý závod ve dvou dnech a patnáctka není lehká, rozhoduje, kdo má kolik natrénováno. Přijde únava, která působí nejen na nohy, ale i na psychiku. Troufám si říct, že umím druhé dny běhat, mám na to natrénováno. Určitě mě to nestálo víc sil než rozběh na osmistovce na republice. V neděli se mi pak běželo ještě líp, tak to snad bude stejné.
