Dvacet minut po doběhu byla stále v závodním oblečení. "Teď už nastydnout můžu," řekla skoro rezignovaně: "Na nikoho nebudu dělat kyselé obličeje, můžu si za to sama."
Proč takový propad a zklamání?
Nedokázala jsem se vyrovnat s povětrnostními podmínkami. Už v přípravě jsem cítila, že chybí forma. Bohužel. Zopakovala jsem špatný výkon ze stíhacího závodu... Tak to je... Nedá se nic dělat.
Jak označíte svoje výsledky v Oberhofu? Ve sprintu 12. místo, ve stíhačce a vytrvalostním závodě kolem padesátky.
Byly špatné. Vím, že jsem zklamala i další lidi, ale takový je život. Za rok je šampionát další.
Nebojíte se, že vás někteří zatratí a budou vaše loňské medaile z mistrovství světa v Chanty-Mansijsku považovat za pouhou náhodu?
Na to jsem připravená. Když jsem udělala v Rusku titul v individuálu a bronz ve sprintu, tak spousta lidí říkalo, že jsem měla štěstí. Ale to ke sportu potřebujete a já ho letos neměla. Třeba se vrátí příště.
Tajně jste si přála ve vytrvalostním závodě skončit do desátého místa, nakonec jste se nevešla do padesátky.
Že doběhnu na 52. místě, to jsem si rozhodně nepředstavovala. Přáním opravdu byla první desítka, ale to bych musela mít střelbu za dvě a ne za sedm. Nedopadlo to.
Celou sezonu jste si nemohla zvyknout na novou zbraň. A nezvykla jste si ani tady v Oberhofu...
Asi na tom něco bude, protože předloni a loni jsem střílela dobře a teď je opravdu nestabilní. Ale já bych to zase nechtěla svádět jenom na tu flintu. Kupovali jsme ji hned po šampionátu v Rusku a od května jsem s ní v Letohradu trénovala.
Říkala jste, že se moc dobře necítíte ani běžecky. Přitom v posledním Světovém poháru v Anterselvě jste slavila druhé místo.
Sama nevím. Tady mě bolí nohy a výkon opravdu není podle představ.
Necítíte se dobře, ale ještě vás čeká štafeta a závod s hromadným startem.
Masový start běžet nechci. Nemám formu, nebylo by to dobrý. Půjdu do štafet, snad to děvčatům nezkazím. Tedy pokud budu nominovaná. Pak pojedu domů. Doufám, že zbytek sezony, tedy dva poháry v Americe a finále v Norsku, budu ve větším klidu. Snad se dostanu do střelecké pohody.
Nelitujete, že jste se vydala individuální cestou s trenérem Jakešem?
Ne, ne, ne. V žádném případě ne. Určitě bych s ním chtěla pokračovat. V tom to není.
V čem je?
Třeba ve mně. Trénovala jsem hodně, ale biatlon je také hodně o psychice a o nervech. Nedokázala jsem prodat, co jsem natrénovala. Takhle to je.
Budete shánět psychologa?
To nepotřebuju. Mám tady manžela, tátu a Vlasta Jakeš je taky dobrý psycholog a vždycky mě dokáže do závodu připravit. Není to žádný nervák. Je optimista a stále mi věří.
MISTROVSTVÍ SVĚTA V BIATLONU
Příloha k MS, výsledky, reportáže zpravodaje iDNES
kvíz o ceny
