Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Holmenkollen, svatyně lyžařů i biatlonistů. Tam, kde králové dekorují krále

PŘÍJEMNÁ VZPOMÍNKA. Tři nejlepší biatlonisté ze závodu SP v Oslu pózují před slavným skokanským můstkem Holmenkollen. Uprostřed je vítězný Ondřej Moravec. | foto: AP

1 2016
Už 124 let je svatyní lyžařů a od osmdesátých let minulého století také biatlonistů. Holmenkollen, magické místo nad Oslem, od čtvrtka hostí jejich šampionát.

Po poslední střelbě vede, uhání přede všemi, ale sjíždí ho Martin Fourcade, pouhých pět vteřin je dělí. Pak se Ondřej Moravec svému sokovi opět vzdálí. U kostela, kilometr a půl před cílem, si říká: Už to dám. V poslední zatáčce se ohlédne a vidí: Fourcadovi docházejí síly.

Zato on jich má pořád dost.

Píše se rok 2013 a Ondřej Moravec triumfuje na Holmenkollenu.

„Vyhrát závod svěťáku je něco. Ale vyhrát ho na Holmenkollenu je ještě o kousek víc. Když řeknete Holmenkollen, tak to zní,“ říká.

Představují jej norskému králi Haraldovi V., povídají si snad tři minuty. „On byl úplně v pohodě. Kdybych ho potkal jinde, vůbec bych netipoval, že je to král,“ vypráví později Moravec.

Olaf V., otec nynějšího panovníka, tu v mládí skákal na lyžích. Později, coby osmdesátiletý, byl Olaf V. u toho, když Vladimír Podzimek a Pavel Ploc vládli v roce 1984 na Holmenkollenu závodu skokanů. „Král přijel na běžkách, vesele se bavil a Vláďa Podzimek od něj dostal zlaté hodinky,“ vzpomíná Pavel Ploc.

Holmenkollen je místem, kde králové lidí dekorují krále sportu.

Haraldův syn, korunní princ Hakon, tady organizoval v roce 2011 mistrovství světa klasiků v běžné uniformě organizátorů. Do areálu ovšem dorazil automobilem s „espézetkou“ A-2, zatímco jeho otec měl A-1...

Před štafetou mužů, nejsledovanějším kláním šampionátu lyžařů, psal list Aftenposten o mistrovství světa na 25 stranách a veškeré chodníky do areálu se ucpaly, takže pořadatelé přesouvali plůtky a vymezili natěšenému davu i polovinu silnice. Okolo tratí se pak tísnilo 100 tisíc diváků.

Tratě nejdelších závodů tehdy vedly až do Frognerseteren, čtyři stanice za Holmenkollen, kde je konečná vlaku z centra Osla. Obklopovaly je kempy pro norské i švédské ultras. Na 16 tisíc jich tu během mistrovství stanovalo na sněhu.

„Stan i s kamny váží 30 kilo. Přišel mě na 12 tisíc norských korun (38 tisíc českých),“ líčil mi tehdy Henning z Vikersundu. S kamarády ho stavěl tři hodiny, přičemž nejvíc času jim zabralo odházet tři metry sněhu na základy pro kamna.

Běžec na lyžích Martin Johnsrud Sundby na trati klasické padesátky při letošním Holmenkollen Ski Festivalu.

Běžec na lyžích Martin Johnsrud Sundby na trati klasické padesátky při letošním Holmenkollen Ski Festivalu.

Květa Jeriová-Pecková, legenda českého lyžování, o Holmenkollenu tvrdí: „Je to chrám. Vždy jsem tam vstupovala s úctou.“

Norská tisková agentura pořádala průzkum, jaké jsou nejznámější sportovní arény na světě. Výsledek? 1. Wimbledon, 2. Wembley, 3. Holmenkollen.

„Atmosféra na Holmenkollenu je porovnatelná jen se Super Bowlem,“ prohlašuje špičková americká běžkyně na lyžích Kikkan Randallová.

Tradovalo se, že areál pojmenovali po lékaři Ingebrigtu Holmovi, který zde v roce 1889 uprostřed lesů a luk nechal vybudovat hotel a později sanatorium. Norští historici tuto verzi popírají, podle nich už okolo roku 1800 okolní kraj nazývali lidé Holmen. Tady později vznikl i nejstarší můstek světa. Dřevaři pokáceli několik stromů a když napadl sníh, položili jejich kmeny na sebe – a skákalo se. První závod 31. ledna 1892 vyhrál před 20 tisíci diváky Arne Ustvedt výkonem 21,5 metru.

Lyžařský Holmenkollen Ski Festival v následujících letech platil za neoficiální mistrovství světa. Proto Norové zprvu bojkotovali vznik toho skutečného, stejně jako zrod zimních olympijských her. Nestáli o konkurenci.

Devatenáctkrát můstek a areál přestavovali. Za války jej němečtí okupanti přeměnili na stanoviště protiletecké baterie. Ale už roku 1952 hostil zimní olympiádu.

Stejně jako fotbalové Wembley byl Holmenkollen dlouho jedinečným, šarmantním, jenže zastaralým sportovištěm. Před mistrovstvím světa 2011 můstek srovnali se zemí. Ten nový, veledílo od dánského architekta Juliena de Smedta, stál 77 milionů eur, tedy třikrát více, než se očekávalo.

Ministr průmyslu Trond Giske hovořil o „největším stavebním skandálu všech dob“, přesto to lyže a lyžaře milující Norové přešli bez bouřlivých protestů.

Biatlonisté poprvé měli svůj světový šampionát na Holmenkollenu v roce 1986, později ještě čtyřikrát. A nyní znovu. Ve čtvrtek ho zahájí smíšená štafeta. V areálu, jenž byl v minulosti nakloněn i Čechům.

Tady dosáhli na svá první pohárová vítězství jak Michal Šlesingr, tak Ondřej Moravec. Tady triumfovala loni ženská štafeta.

Veronika Vítková (uprostřed) a Andrea Henkelová při finále Světového poháru 2014 na Holmenkollenu.

Veronika Vítková (uprostřed) a Andrea Henkelová při finále Světového poháru 2014 na Holmenkollenu.

„Tratě nejsou z nejlehčích, ale mně sedí,“ říká Moravec. „Většinou tu bývá rozbředlý hluboký sníh, který je ale relativně hodně skluzný. Na tom bych závodil nejradši. Také proto, že na něj naši kluci servisáci umí výborně namazat.“

Než na šampionátu poprvé vyběhne do závodu, chce si na YouTube pustit záznam svého zdejšího triumfu v roce 2013. Věří: „Dodá mi skrytou energii a sebedůvěru.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze