Hokejová exhibice. Znáte to. Žádná rychlost, žádná hra do těla, žádné tvrdé rány od modré. Vlastně nuda. Tak to bývá v zápasech, kdy nejde o nic než o radost a zábavu. Je to tak vždycky, pokud zrovna nehraje hokejový tým Sparty, jenž slaví ligový titul po sedmi letech. Pět tisíc lidí, kteří se včera přišli rozloučit s hokejovými mistry, prožilo báječnou estrádu, okořeněnou nekončící lavinou vtipných nápadů. Zábava se rozjížděla pomalu. Na led nastoupila dvě mužstva ve sparťanských dresech. Začal věčný souboj červených proti bílým. "Červenobílí!" ozvalo se z hlediště. Takhle se obvykle fandí Slavii, velkému sparťanskému rivalovi. Na první pohled něco nehrálo. V dresu maličkého útočníka Patrika Martince s číslem 43 se rýsovala postava obra. Naopak devětadvacítka obránce Michala Sýkory tentokrát zabírala mnohem míň místa. Když potom malý hráč v dresu se jmenovkou Sýkora vstřelil gól, ozvalo se z amplionu: "Branku vstřelil Patrik Sýkora." Ještě chviličku se hrála jen obyčejná exhibice. Pak se něco přihodilo. Útočník Jiří Zelenka, který zdaleka nebruslil tak jistě jako jindy, se posadil na trestnou lavici. Vzal do ruky mikrofon a začal mluvit: "Jestli bych mohl poprosit lidi za trestnou lavicí, aby rozjeli mexickou vlnu. A pořádně, prosím vás!" Nálada v hale se rázem změnila. Zelenka se převtělil do role eskamotéra, který ovládl davy. "Ať se předvede Lunetic!" přikazoval. Na jeho pokyn vjeli na led mladíci Pavel Kašpařík, Petr Havelka a Martin Holý a odhalili blonďatý přeliv, jaký občas nosí členové kapely populární mezi dětmi. Obecenstvo se dostalo do varu, bláznivá nálada je zcela pohltila. "Vystřídám Poulíčka na Nově, ale na mistrovství světa nepojedu," řekl později Zelenka. Góly přestaly být důležité. Hala aplaudovala gólmanovi Petru Přikrylovi, který si sedl na branku, kmital nohama a proti pukům jen ledabyle nastavil na led hokejku. Za chvíli místo v brance zcela uvolnil pro sparťanského kapitána Františka Kučeru. Obránce vyfasoval lapačku a vyrážečku, Přikryl se vydal v brankářské výstroji do útoku. Další překvapení: na ledě se jako útočník v bílém dresu objevil brankář Petr Bříza. Byl ve hře asi deset vteřin. Čtyři jeho spoluhráči v bílém zalehli na vlastní modrou čáru, otočili hokejky, jako by drželi pušky a předstírali střelbu. Všech pět červených hráčů v poli i brankář popadali. Jediný, kdo stál, byl Bříza. Vystřelil nad břevno. Ostatní zůstali ležet až do chvíle, než Bříza dovezl puk do branky. Potom kapitán Kučera přijel za rozhodčím. Zápas, který měl trvat třikrát patnáct minut, se nedohrál. Kučera přivezl na led vítězný pohár a sparťané začali slavit.
- pondělí 17. dubna 2000
