Svou porážku však dokázal přiznat. „Graves byl tentokrát k neporažení. Střílel suverénně,“ ocenil výkon amerického skeetaře, který v průběhu závodu pouze jednou nezasáhl asfaltový terč. „Byl z toho jen souboj o druhé místo.“ Z něho vyšel Hlaváček nejúspěšněji. Už v základní části závodu skončil druhý, když třikrát minul. „Základ nebyl špatný,“ podotkl zanedlouho devětatřicetiletý střelec.
„První den jsem udělal hloupou chybu, která vyplynula z nervozity. Byl to terč, který se měl trefovat. Pak jsem chyboval ještě dvakrát, ale jednou terč sfoukl vítr, takže to beru spíše jako náhodu.“ Finálovou položkou už prošel bez sebemenšího zaváhání.
Stejně jako vítězný Graves a bronzový Falco, olympijský vítěz z roku 1996, nastřílel čistou pětadvacítku a potvrdil své druhé místo. „S finálem jsem samozřejmě spokojen ještě víc,“ poznamenal Hlaváček. Potřetí v kariéře si tak vystřílel ve finálovém závodě Světového poháru stříbro.
Povedlo se mu to už v letech 1988 a 1990. „Letošní umístění je však cennější, protože konkurence byla silnější,“ prohlásil Hlaváček. „Jenom mne mrzí, že se výsledky ze Světového poháru tady nedoceňují. Medailí z této soutěže se člověk zviditelní v celém světě. Proto také já osobně stavím úspěchy z poháru výš než z mistrovství Evropy, kde střílí jen evropští střelci.“
Závodem v Lonatu završil skeetař závodící za Duklu Hradec Králové nadmíru vydařený rok. Vždyť se stal v soutěžích družstev potřetí mistrem světa, má bronz na mistrovství Evropy, vyrovnal světový rekord a třikrát včetně finále se postavil při Světovém poháru na stupně vítězů. „Byla to jedna z mých nejúspěšnějších sezon,“ potvrdil Hlaváček. „Jenom škoda toho Gravese. Ale to je kapitola sama pro sebe,“ dodal pátý muž světového žebříčku skeetařů.
Lonatem pro něho letošní sezona skončila, ale už myslí na příští rok. Má obrovskou motivaci. „Jednoznačným cílem a úkolem je olympijské místo. Medaile mě nezajímají, musím vystřílet místo do Atén,“ prohlásil Hlaváček.
