Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cauberg, jeden z nejukřičenějších kopců světa. Tady zářil také Kreuziger

Cauberg, stoupání na poslední kopec závodu Amstel Gold race. | foto: Amstel Gold race

17 2016
Je posledním z 34 hellingenů na trati cyklistické klasiky Amstel Gold Race. Pověstný, hlučný i obávaný Cauberg, dějiště mnoha velkých bitev. Jaká bude ta letošní?

Takřka celé Nizozemsko platí za jednu velkou placku, ale limburská krajina na jihovýchodu je výjimkou, nejvyšší bod Valsenberg tu dosahuje 322 metrů.

Tady se od roku 1966 koná divadlo jménem Amstel Gold Race, nizozemská odpověď na belgické, francouzské a italské klasiky.

Je to závod ostrých zatáček v úzkých uličkách, nepřehledných křižovatek, šikan, zpomalovacích pruhů, překážejících dopravních ostrůvků uprostřed silnice, nebo aut na jejím okraji.

Je to závod 34 hellingenů, tedy krátkých prudkých kopců, dlouhých v průměru něco málo přes kilometr.

Je to závod více než 4000 nastoupaných výškových metrů.

Je to závod větru, jenž dokáže nevypočitatelně měnit směr.

Je to závod mnoha karambolů.

A je to závod Caubergu.

Není ani nejdelší, ani nejprudší z hellingenů. Je však symbolem Amstelu a klíčem k titulu. Stává se testem hrubé síly, při němž vidina cíle a davy šílících diváků dokáží vybláznit jezdce.

„Cauberg si nizozemští cyklističtí fanoušci vybrali za své domácí hřiště,“ tvrdí bývalý profesionální cyklista Leo Van Vliet, ředitel závodu.

Dříve byl „pouze“ jedním z hellingenů na trase. Roku 2003 však došlo k radikální změně a cíl závodu byl z města Maastrichtu posunut přímo na vrchol Caubergu. Až v posledních třech letech se cílová meta nachází 1,8 kilometru za ním, což podstatně změnilo dynamiku závodu. Být mezi prvními na Caubergu proto nyní ještě nemusí nic znamenat. To pochopili loni i Philippe Gilbert nebo Alejandro Valverde, když se k nim na následné rovince dotáhla početná skupinka pronásledovatelů v čele s pozdějším vítězem Michaelem Kwiatkowskim a o titul se utkalo osmnáct jezdců.

Do historie ovšem vstoupil Cauberg mnohem dříve, než se Amstel Gold Race vůbec narodil.

Před 74 lety jej cyklisté při světovém šampionátu 1938 absolvovali celkem 27krát. Především Cauberg byl tehdy místem, které na mistrovské trati akumulovalo bolest a redukovalo peloton na polovinu, než Belgičan Marcel Kint, řečený Černý orel, vyhrál spurt v centru Valkenburgu.

V roce 1948 přes Cauberg vedla trať šampionátu opět a 100 tisíc diváků vidělo další belgický triumf v podání Brieka Schotteho. Teprve při mistrovství světa 1979, kdy okruh obklopilo 200 tisíc fanoušků, se ozval burácející oslavný křik: Nizozemec Jan Raas vyhrál mistrovství světa pro svoji zemi.

Přes Cauberg vedla v letech 1992 a 2006 také Tour a roku 2009 Vuelta, býval součástí závodů Eneco Tour a Olympia Tour a uskutečnilo se tu i adrenalinové klání bruslařů Red Bull Crashed Ice (ovšem zeshora dolů, samozřejmě).

Nicméně největší slávu si získal právě díky Amstelu.

Přezdívku Mr. Cauberg si zde v minulosti vydobyl Michael Boogerd. Přes vrchol kopce přejížděl jako první častěji než kdokoliv jiný v historii. Pouhá vidina Caubergu v Boogerdovi probouzela jakousi pavlovskou reakci, nutící ho útočit. V ročníku 1999 se konečně dočkal i titulu z Amstelu. Paradoxem však zůstává, že od roku 2003, kdy se stal Cauberg cílovým kopcem, na něm už nikdy triumfovat nedokázal.

Momentka z cyklistického závodu Amstel Gold.

NA TRATI AMSTELU. Na jezdce čeká letos 34 hellingenů.

Frekvence hellingenů se na trase závodu neustále zvyšuje. Na posledních 56 kilometrech z celkových 248 jich čeká deset a vracejí se s neúprosným rytmem. Jako předposlední býval v minulosti na řadě obtížný Keutenberg (sklon 9,4 procenta), jenže přidání krátkého závěrečného okruhu do itineráře závodu odsunulo tento kopec zpět a jezdci se na něj vydrápou už 31 kilometrů před cílem.

Když bude zbývat ještě 21 kilometrů, přijde dnes na řadu třetí a předposlední průjezd Caubergem. Pak Geulhemmersberg, Bemelerberg a počtvrté Cauberg, posledních 1200 metrů stoupání.

Mostem přes řeku Geul a ostrou pravou zatáčkou se dříve najíždělo k finálovému dějství na Caubergu při příjezdu od Keutenbergu, nyní vede z Bemelerbergu na úpatí kopce přes valkenburskou Daalhemmerweg naopak ostrá levá zatáčka.

Prvních 400 metrů má sklon kopec od 2 do 6 procent, než začínají opravdové galeje. Serpetýna přivádí jezdce nahoru kolem místních lokálů i místního hřbitova, trať nabírá na strmosti až k 9 a na chvíli i 12 procentům.

„Pokud nejste mezi prvními, musíte tady výrazně zpomalit, silnice se postupně ucpává,“ komentoval italský cyklista Marco Pinotti. „Mnozí cyklisté proto hodně riskují, dokonce se snaží předjíždět i přes obrubníky a přes chodník.“

Stoupání je obklopeno obchody, hospůdkami, bary a tisícovkami fanatických fanoušků, kteří posilněni alkoholem někdy fandí až příliš entuziasticky. Také proto je koncovka Amstelu považována za jeden z nejukřičenějších závodů na světě a ulice je po závodě pokryta smetištěm plastikových kelímků na pivo.

Posledních 500 metrů Caubergu je snazších. Zničí však každého, kdo je podcení.

„Cauberg vyžaduje explozivitu z Flander a sílu z Lutychu,“ prohlásil Eric van Lancker, vítěz ročníku 1989.

Philippe Gilbert, který obojí měl, to v minulých letech ukázal. Se třemi tituly z Amstelu (které na stejném kopci podtrhl prvenstvím z mistrovství světa 2012) je v historických tabulkách závodu hned za jeho rekordmanem Janem Raasem, jenž má na kontě pět triumfů.

Philippe Gilbert  s trofejí pro vítěze Amstel Gold Race.

GILBERT NA CAUBERGU UMÍ. Belgický cyklista vyhrál Amstel třikrát a navrch na Caubergu ovládl mistrovství světa.

Francouz Jean Stablinski, objevitel arenberského úseku pro Paříž-Roubaix, se stal na jaře 1966 úplně prvním šampionem Amstelu. Nejvíce titulů tu posbírali Nizozemci, celkem sedmnáct, tedy o pět více než jejich nejbližší rivalové z Belgie. Ale od vítězství Erika Dekkera v roce 2001 na ten další čekají.

Naopak nejslavnější česká chvíle na Caubergu zdaleka tak vzdálena není.

Na kalendáři je 14. dubna 2013, když při 48. ročníku Amstelu vyráží devatenáct kilometrů před cílem do útoku Roman Kreuziger v dresu stáje Saxo - Tinkoff. Společně s Italy Marcatem a Carusem stíhají a dostihují sedm cyklistů, jedoucích v čele závodu.

Kreuzigerův útok číslo dvě pak přichází, když do finiše zbývá sedm kilometrů. Ten už je rozhodující. Vyráží vpřed sám a přesto, že se za ním ženou největší favorité a Philippe Gilbert zopakuje na Caubergu svůj pověstný nástup, stále jej nemohou dostihnout.

Na vrcholu Caubergu má dvacet vteřin náskoku.

Tehdy sám sebe ujistí: Už to dokážu.

V cílové rovince se ohlíží, jak daleko jsou Gilbert, Gerrans, Valverde.
Potom zvedne ruce a slaví. „Na konci už to bylo jen o mých nohách,“ pronáší šampion.

Cyklista Roman Kreuziger porazil v úvodní ardenské klasice Amstel Gold Race Španěla Alejandra Valverdeho, třetí dojel Australan Simon Gerrans.

PRVNÍ ČESKÝ TRIUMF. Roman Kreuziger vítězí v ročníku 2013, s ním stojí na stupních vítězů druhý Valverde (vlevo) a třetí Gerrans.

Jeho zásluhou poprvé v historii vítězí na jarních klasikách český cyklista.

Jaké emoce asi Amstel nabídne českým fanouškům letos?

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze