Luis Ocaňa

Luis Ocaňa | foto: Profimedia.cz

Od geniality k depresím. Ocaňa namířil pistoli proti své hlavě

  • 2
Leží na kraji silnice na loži ze štěrku, jeho na kost promočený žlutý dres je pokrytý špínou a krví. Když jej nakládají do sanitky, křičí bolestí. Na Tour de France 1971 právě došlo k zásadnímu zvratu. Španěl Luis Ocaňa na ní byl toreadorem, jenž zkrotil supermana Merckxe a hrozil, že ukončí jeho éru. Jenže zničil sám sebe.

Předtím v Alpách jako by měl Ocaňa křídla. Vedl o 9 minut a Tour byla skoro jeho. Zběsilým tempem způsobil, že se 39 cyklistů nevešlo do časového limitu. Samotný Merckx uznal: "Předvádí cosi mimořádného. Je nemožné, abych zlikvidoval takovou ztrátu, pokud odkudsi z neznáma nenaberu novou sílu nebo pokud si Luis nepovede vyloženě zle."

100 ročníků Tour

Před zahájením 100. ročníku Tour de France vám přinášíme příběhy z historie legendárního závodu, jak je zachycuje kniha redaktora MF DNES Tomáše Macka, ale i některé detaily, které se do knihy nevešly.

Čtvrtek 20. 6.:  Kominík (a podvodník?) Maurice Garin

Pátek 21. 6.:  Křížová cesta na Tour

Sobota 22. 6.: Věnuj titul Mussolinimu...

Neděle 23. 6. :  Obnovte Tour de France, žádali Němci

Pondělí 24.6. : Legenda Alpe d’Huez

Úterý 25.6 Jacques Anquetil

DNES: El Magnifico - Luis Ocaňa

Jenže Merckx měl náturu válečníka. Ač zdánlivě poražen a pokořen, v pyrenejské 14. etapě znovu útočil. Pod vrcholem Mente přišly bouře a průtrž mračen. Po silnici stékaly potoky vody, brzdy přestávaly fungovat, jezdci brzdili nohama. Při prudkém sjezdu ztratil Merckx kontrolu nad kolem. Smýklo jím to do zídky u silnice, přes něj padl i Ocaňa. Belgičan se zvedl a jel dál. Jeho sok by nejspíš učinil to samé, kdyby... Zezadu do něj vletěl Nizozemec Zoetemelk a uštědřil mu tvrdý a likvidační direkt do ledvin a ramene.

Helikoptéra odnáší Ocaňu do nemocnice. Merckx si v cíli etapy odmítá obléci žlutý dres: "Vyhrát Tour za takových podmínek mě nezajímá." Pokračuje sice dál a v Paříži je opět šampionem, přesto tvrdí: "Ať už se stalo cokoli, tuhle Tour jsem prohrál. Protože pochybnosti navždy zůstanou."

Teprve v ročníku 1973, při Merckxově absenci, získává titul i Ocaňa. O 15 minut! Jaká škoda, že ti dva se už ve vrcholné formě víckrát nepotkají.

El Magnifico, říkali Ocaňovi. Měl tvář ikony a smutné, tmavé oči El Grecova Krista. Žil v exilu poté, co jeho otec utekl před Frankovým režimem ze Španělska do Francie.

Jeho kariéra oscilovala na sinusoidě mezi genialitou a průšvihy. Měl problémy s plícemi i srdcem, s komunikací s vlastním týmem a ke konci kariéry i s pozitivním testem. Uchýlil se do svých vinic a sám Merckx mu dohazoval odběratele jeho vína. Přesto byznys upadal. Pak přišly deprese. Pak žloutenka. Pak rakovina. A nakonec zmáčkl spoušť.

19. května 1994 vzal Ocaňa pistoli a namířil ji proti své hlavě. Byl na místě mrtev.