Po hrách v Londýně 2012 opustila trenérku Martinu Blažkovou, která ji přivedla do nejužší špičky a s níž mívala až kamarádský vztah. Jenže po „zhuštění“ skupiny o další překážkářku Denisu Rosolovou už nebyly vztahy takové jako dřív.
Po dalších čtyřech letech nyní Hejnová ukončila spolupráci s Daliborem Kupkou, náročným koučem, s nímž dvakrát vystoupala na absolutní světový vrchol, ale zároveň řešila i seriál zdravotních potíží.
Za nového kouče si vybrala 45letého Němce Falka Balzera. Opět jednou se tak rozhodla pro radikální experiment.
Atletická šampionka Zuzana Hejnová a její nový trenér Falk Balzer
Když přicházela ke Kupkovi, zařadila se k průkopnicím mezi českými atletkami, které začaly trénovat s ryze mužskou skupinou. Také nyní se vydává na neznámé území. Požádala o spolupráci zahraničního kouče a bude částečně trénovat mimo republiku.
Co ji k tomu vedlo?
Na podzim 2012 chtěla odchodem od Blažkové ukončit období, kdy bojovala s psychickou labilitou na nejvýznamnějších akcích. U Kupky pak nabrala sebejistotu. Zároveň však střídala své zlaté liché roky s těmi sudými, kdy stála s pochroumaným tělem.
O sezonu 2014 přišla poté, co nejprve v zimě laborovala se zlomenou nohou a později se zánětem v patě. Letos byl pro změnu její návrat na scénu při hrách v Riu, završený čtvrtým místem, malým zázrakem. Vždyť předtím kvůli bolavé achilovce vynechávala závod za závodem.
V zákulisí se spekulovalo o tom, že je až příliš často přetrénovaná, což sama v roce 2014 naznačila. Navíc přestala fungovat chemie mezi ní a koučem. Lidsky se vzdálili.
Zůstane jen mezi nimi, jak to bylo doopravdy s jejich rozchodem. Zda to byl Kupka, kdo jí formou SMS oznámil, že ji už nemíní dál trénovat, nebo zda iniciativa naopak vzešla od Hejnové. „Byli jsme oba nastavení tak, že už dál spolupracovat nechceme,“ říká ona.
Přestože Kupkova „nástupce“ vybírala podle svých slov ze čtyř kandidátů včetně českých koučů, rozhodla se pro Balzera, tedy muže, jehož osobně neznala, ale kterého jí doporučila bývalá čtvrtkařka Helena Fuchsová.
Nejde o typ zahraničního superkouče. V posledních letech se zaměřoval spíše na mladší atletky. Má za sebou kvalitní kariéru na 110 metrů překážek, se stříbrem z mistrovství Evropy 1998, má v portfoliu i škraloup v podobě nandrolonového dopingu v roce 2001. „Ale to je minulost,“ říká Hejnová.
Chystá se s ním částečně trénovat v Hofu a lázních Bad Lobenstein. Líčí, že trenér má odlišné metody než Kupka. Balzer vykládá, že se více zaměří na rychlost.
„Zůstat v Česku by bylo jednodušší, měla bych tu všechno pod nosem. Ale já si říkám, že jedině složitá cesta vede k úspěchu,“ povídá Hejnová. „Tohle bude třeba můj nový impulz.“
A právě to je možná nejsilnější linií, kterou bychom měli nalézat mezi řádky. Čtyři roky, během kterých létala po atletickém „toboganu“ mezi zlatými Everesty úspěchů a temnými Macochami zranění, opotřebovaly nejen její tělo. Zároveň byly vyčerpávající pro její duši.
Stejně jako v roce 2012 tedy může být její přestup též určitou očistou. „Musí znovu najít radost z atletiky,“ všiml si Balzer.
Že k takovému cíli kráčí po dobré cestě, můžeme odvozovat ze čtvrtečního tvrzení Hejnové, podle nějž už neuvažuje o ukončení kariéry po mistrovství světa 2017.
Je zde ovšem i cíl mnohem větší: zlatý hattrick z mistrovství světa.
„Věřím, že na něj má,“ říká Balzer.
