Rodačka z Liberce je dvojnásobnou mistryní světa a nyní již také dvojnásobnou vítězkou lukrativní Diamantové ligy. Dobře ví, že se světovým rekordem by její vizitka byla ještě blyštivější.
„Mít svěťák, to by bylo krásné,“ zasní se. „To by se ale muselo sejít úplně všechno. Neříkám, že je to úplně nereálné, jenže teď to v hlavě nemám,“ dodá hned.
Jednou ale o této metě přemýšlela. Po úžasné sezoně v roce 2013, kdy neprohrála ani jediný ze třinácti závodů a ve zlatém finále na MS v Moskvě vylepšila český rekord na hodnotu 52,83. Od času Pečonkinové zůstala necelou půlvteřinu, tehdy se mu přiblížila nejvíc.
„Jenže pět desetin je na čtvrtce s plůtky pořád strašně moc,“ říká trenér překážkářky Dalibor Kupka.
V Moskvě mohla běžet rychleji
Hejnová ale ví, že na zmíněném šampionátu mohla běžet ještě rychleji. Do cíle totiž utíkala s desetimetrovou převahou. „To pak člověk podvědomě povolí. Mít tam soupeřku, která by se mnou bojovala až do konce, čas by byl ještě lepší, měla jsem formu. Nemyslím ale, že by to bylo o víc než desetinu, možná o dvě. Čas Pečonkinové je opravdu famózní.“
Dalibor Kupka.
Kde se dají ukrást další desetinky? Ve startovní reakci? „Tu mám docela dobrou, tam už toho moc neukrojím,“ směje se.
„Chce to mít formu, tedy být stoprocentně připravená fyzicky i psychicky, mít štěstí na ideální podmínky na stadionu, na dobré soupeřky, které by nezůstaly hodně zpátky. A taky to chce být celý rok zdravá, to je základ,“ připomene svůj loňský promaroděný rok.
Trenér vyhlíží předloňské časy
Letos běžela ve vítězném pekingském finále za 53,50. Byť šlo o nejlepší světový čas roku, od výkonu Pečonkinové byl vzdálený přes vteřinu.
Jaký má nejlepší česká atletka současnosti vlastně potenciál?
„Příští rok se může se vrátit k předloňským časům, tedy pod třiapadesát. Pořád jsem přesvědčený, že kdyby tehdy měla v některém ze série vítězných závodů odpovídající soupeřku, běžela by ještě rychleji, ale to už nevrátíme,“ má jasno trenér Kupka.
Také podle šéftrenéra reprezentace Tomáše Dvořáka, bývalého světového rekordmana v desetiboji, je výkon na úrovni světového maxima otázkou závodu, kde výborně připraveného atleta „tlačí“ soupeři. Může k něčemu podobnému dojít na olympiádě v Riu?
„Může. Hlavní jsou sice medaile, ale když budou viset vysoko, tedy když tam přijedou třeba dobře připravené Američanky v čele se Shamier Littleovou, stříbrnou z Pekingu, tak Zuzka bude muset běžet opravdu naplno. Tudíž nevylučuji útok na český rekord. A na světový... To teď nikdo nemůže vědět,“ pokrčí rameny kouč a zatváří se tajemně.
V bojích o medaile narůstá únava
Jeho svěřenkyně ale uvažuje jinak. „Na vrcholných akcích padají světové rekordy mnohem hůř než na mítincích, protože na šampionátech nebo olympiádách máte rozběh, semifinále a finále. Únava narůstá, proto bývá semifinále kolikrát rychlejší než finále. A jde především o medaile,“ potvrzuje.
Zuzana Hejnová si na mítinku v Curychu běží pro vítězství na trati 400 metrů překážek.
Cíl Hejnové pro příští rok je jasný. „V Rio de Janeiru se chci soustředit na boj o zlato. To je pro mě nejvíc, o světovém rekordu nepřemýšlím,“ vyhlašuje útok na medaili, kterou by přikrášlila svůj olympijský účet. Na tom má zatím bronz z Londýna.
Kupka ji v tom podporuje. „Prioritou je, aby Zuzka v přípravě na olympiádu zůstala zdravá, takže v tréninku to nebudeme hrotit na nějaké top časy. A proto budeme její zdraví kontrolovat podstatně víc než v roce 2013. Budou to podobné kontroly jako letos, přineslo to plody.“
