Hráč pražské Dukly Petr Brabec. Urostlá postava, tajemné tetování na nohou a zvláštní, lišácký úsměv.
Už jen jeho nástup na palubovku k sobotnímu utkání v Zubří vyvolal nenávistný pískot bouřlivých valašských fanoušků.
Nemohou mu zapomenout konflikt s koučem Zubří Ivanem Hargašem ve vypjatém jarním semifinále.
Brabec mu měl dát při zápase ránu do břicha a Hargaš na něj za to podal trestní oznámení.
"To byl výsměch, součást naší války. Předal jsem záležitost právníkovi a najednou pan Hargaš stáhnul trestní oznámení a bylo vše v pořádku," vzpomínal levý křídelník pražského celku.
"Náš konflikt je dlouhodobý. On je stejně emocionální člověk jako já. Při našich duelech pak emoce pokaždé vystříknou."
Vypjatý duel Zubří s Duklou, ve kterém tentokrát šlo o první místo v extralize, se rozhodčím brzy vymkl z rukou. Nakonec udělili pětadvacet trestů, což je mimořádný počet.
A Brabec byl ve svém živlu. Když se sudí nedívali, rozdával soupeřům podlé rány a vulgárně nadával nejen jim, ale i delegátovi zápasu.
Na zlobu fanoušků pak reagoval po svém – několikrát vztyčil prostředníček. "Kdy?" předstíral vzorného beránka. Pak připustil: "Je to možný. Lidi řvou na mě, já jim to vracím."
V zápase byl vidět a slyšet neustále. Pověsti házenkářského syčáka se nebrání. "Já si myslím, že je to v pořádku. Házená se hraje pro lidi, kteří by se měli bavit. Je to kontaktní sport, třeba jako hokej."
Vášně naplno vzplanuly v samém závěru utkání. Brabcův spoluhráč Lukáš Král zamířil z haly do nemocnice se zraněnými kolenními vazy, domácí mladík Ondřej Mika hřiště za doprovodu lékaře opustil pobledlý s pořádným monoklem.
"Naše vzájemné duely už jsou až příliš vyhecované. Až přijde play-off, bude to ještě pořádně zajímavé. To teprve o něco půjde," pousmál se Petr Brabec, který zápas nedohrál.
Stylově – minutu před koncem od plic vynadal sudímu a vyloučením nadobro stvrdil prohru svého týmu.
