Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká házená dostane nového šéfa. Jak ji tři kandidáti chtějí změnit?

Fanoušci házenkářské reprezentace na snímku z nedávného duelu proti Turecku. Kdo jejich oblíbený sport povede? | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

3 2016
Česká házená bude mít od víkendu nového předsedu. Kdo tradiční sport povede? V mimořádných volbách se o místo šéfa ucházejí tři kandidáti: bývalý generální sekretář svazu Radek Bendl, bývalý prezident Jaroslav Chvalný a spolu s nimi Zdeněk Mičke. Proč se tak rozhodli, jak hodnotí stav české házené a co by s ním rádi udělali?

Možná je symbolické, že se nový šéf volí jen krátce poté, co skončilo Euro - bez české účasti. Předchozí předseda Aleš Pospíšil nastoupil do funkce v létě 2013, leč čtyřleté období nedokončil. Už po dvou a půl letech přijde změna, jež bude známa po mimořádných volbách v sobotu 6. února.

Stav české házené není ideální, nového prvního muže nečeká nic lehkého.

Kdo se jím stane? Kandidáty jsou (v abecedním pořadí) Radek Bendl, Jaroslav Chvalný a Zdeněk Mičke. IDNES.cz všem položil stejné otázky, na něž odpovídali e-mailem. Zde jsou motivace a vize mužů, kteří chtějí do čela házenkářského hnutí.

Co je ve stručnosti hlavním důvodem, proč kandidujete na předsedu házenkářského svazu?
Bendl: Stručně řečeno, je to o možnosti pokračování v práci, kterou jsem před dvěma a půl lety v pozici generálního sekretáře začal. Práce ve sportu je běh na dlouhou trať, výsledky jsou měřitelné až po delší době. Protože mám házenou rád, záleží mi na ní a za dobu v mé předchozí pozici jsem už zjistil, o čem to je, tak bych s veškerou odpovědností a s lidmi, jimž důvěřuji, v té práci rád pokračoval.

Chvalný: Asi základním impulsem bylo oslovení více zástupců klubů, abych kandidoval a pomohl nastalou komplikovanou situaci řešit. Dalším bylo, že se mi podařilo v poměrně krátké době najít „spolukandidáty“, s nimiž jsme se ztotožnili na vizích. A posledním je asi i určitá míra sebedůvěry, že bych dokázal svaz vést.

Mičke: Házená mě provází celý život. Zamiloval jsem si ji jako hráč, později jako manažer. Její osud a především budoucnost mi není lhostejná ani z pohledu otce tří dětí, malých házenkářů. Díky zkušenostem a přehledu, které jsem získal při svých angažmá v řadě házenkářských pozic, jsem přesvědčen, že mám házené co dát a mohu ji posunout výrazně vzhůru. Již v minulosti jsem se rozhodoval, že budu kandidovat, ale nakonec jsem tak neučinil. Dnes cítím podporu napříč naší republikou. Hlavním důvodem ale byla skutečnost, že se neobjevil žádný jiný kandidát, který by nebyl spojen ať s minulým, či současným vedením svazu.

Radek Bendl

Radek Bendl, jeden z kandidátů na šéfa házenkářského svazu.

Narozen 15. března 1969. Bývalý juniorský reprezentant. Generální sekretář svazu v končící éře předsedy Aleše Pospíšila. Výňatek z rozhovoru: „Pokud nebudeme mít dobré vztahy uvnitř, nebudeme dobře fungovat ani navenek.“

V jakém stavu se momentálně podle vás česká házená nachází, viděno na školní stupnici od jedničky do pětky? A co je toho hlavní příčinou?
Bendl: Záleží, z jakého úhlu pohledu se na to podíváme. Ale celkově to nebude lepší známka než lepší čtyřka, tedy dostatečná. To je, myslím, realita, ať se na to podívám z pohledu úrovně naší klubové házené, počtu hráčů a hráček v nejvyšších zahraničních soutěžích, výsledků a úrovně všech národních týmů v mezinárodním kontextu, počtu mladých hráčů a jejich fyzické připravenosti, podpory financování rozvoje házené z veřejných prostředků nebo vztahů obecně. To ale není hodnocení lidí, bez nichž by házená nemohla existovat, naopak - té spoustě dobrovolníkům, o které se opíráme, hodně dlužíme. Našim úkolem je tu známku každoročně zlepšovat.

Chvalný: To je hrozně složitá otázka. Záleží, z jakého úhlu se na to díváte. Budete-li se na to dívat z hlediska historie házené, tak hodnocení asi nevyzní lichotivě, přece jen byli jsme mistry světa. Budete-li se na to dívat v kontextu dnešního sportu v České republice, tak na tom nejsme jinak než jiné olympijské týmové sporty. Všichni bojujeme s nedostatkem financí, nižším zájmem veřejnosti o sportování, tedy i s propadem členské základny. To všechno má za důsledek i výpadek ve výsledcích na reprezentační úrovni. Ale to je asi na delší povídání.

Mičke: Asi někde mezi trojkou a čtyřkou. Za posledních patnáct let zůstaly šance na změny nevyužity. Házená se vytratila z médií, klesl počet dětí, které se jí chtěly věnovat. Spořivá finanční situace svazu šla ostře proti dynamickému rozvoji. Zatímco některé sportovní svazy investovaly a rostly, házená šetřila a stagnovala. Za nedostatečnou považuji zejména práci marketingu a medializace házené. Nemůžeme jen čekat, kdy stát pochopí, že musí do oblasti sportu investovat stejné částky jako například do kultury. Historicky je dokázáno, že úspěchy na sportovním poli občany naší země stmelují, a na to by stát neměl zapomínat....

Jaké by měly být klíčové body vašeho předsednictví směrem k tomu, aby se stav české házené lepšil?
Bendl: Pro mě je klíčové slovo vztahy. Bez vztahů nejsou výsledky a následně ani jakákoliv podpora. Od začátku budujeme vztahy s našimi partnery (proto se nám daří získávat více financí, máme vyšší plnění od našich partnerů i větší mediální pokrytí), vztahy v rámci našeho hnutí (viz realizace nového projektu Regionálních házenkářských center, které mají zajišťovat podporu všem klubům v rámci regionu, kde je důležité pracovat s širší základnou, ale na kterou je třeba zároveň navázat prací s těmi nejtalentovanějšími hráči/hráčkami) i vztahy směrem do zahraničí (spolupráce s jinými evropskými federacemi, realizace projektu Erasmus+). Pokud nebudeme mít dobré vztahy „uvnitř“, nebudeme dobře fungovat ani navenek.

Jaroslav Chvalný

Jaroslav Chvalný

Narozen 13. května 1962. V letech 2001 až 2013 byl předsedou Českého svazu házené, již předtím dlouholetý trenér mládeže a funkcionář. Výňatek z rozhovoru: „Důležité bude, abychom při nižší členské základně pracovali kvalitněji, efektivněji.“

Chvalný: Našim společným hlavním úkolem musí být zvýšení členské základny. A mluvím-li o společném úkolu, pak tím myslím sebe, všechny volené orgány svazu i kluby. Zde bude hlavní těžiště naší práce. Hodně důležité také bude, abychom při nižší členské základně pracovali kvalitněji, efektivněji. A proto je klíčové správné fungování klubů, zejména těch, které pracují s mládeží. Hodně práce nás čeká i v oblasti marketingu a medií.

Mičke: Svou kandidaturu jsem postavil na třech pilířích, které jsou z našeho pohledu pro dynamický rozvoj házené klíčové. Zaprvé marketing, medializace a komunikace. Zadruhé nastavení a zavedení moderních trenérsko-metodických modelů a postupů. Zatřetí podpora a rozvoj mládeže na všech úrovních. Aby se stav házené zlepšil, je nutné vypracování jasných koncepcí ve všech oblastech a zajištění finančních a materiálových zdrojů. A pokud se chceme dostat na úroveň úspěšných sportovních svazů, pak je potřeba tímto směrem napnout všechny síly.

Při pohledu zvenčí se zdá házenkářské hnutí být spíše rozdělené. Souhlasíte? A pokud ano, jak byste chtěl docílit toho, aby po volbě nového šéfa přišla větší jednota?
Bendl: Částečně souhlasím. Sám jsem byl při nástupu do ČSH překvapen, kolik lidí má k sobě tak názorově daleko, když se přitom všichni zabýváme jedním „produktem“. Dle mého názoru je jedinou cestou shoda širokého hnutí, nebo její naprosté většiny, na jednotné koncepci, ať už se bavíme o herní koncepci, koncepci rozvoje talentů, koncepci soutěží a tak dále.

Chvalný: Nevím, jestli použít tak silný výraz, že házenkářské hnutí je rozdělené. Ale obecně máte pravdu, že určitá disharmonie v něm v posledním období nastala. Osobně si myslím, že je to nedostatečnou komunikací s kluby a regionálními svazy. V případě dobré komunikace je pak více času na práci pro házenou - a méně času je potřeba na vyvracení fám, nepravd či polopravd.

Mičke: Házenkářské hnutí je opravdu dost rozdělené. Pro mě je nepochopitelné, že někdo, kdo chce opravdu pomoci házené, veřejně podmiňuje svoji práci pro hnutí neúčastí odborníků ve vedení svazu, kteří mají jiný názor. Ve všech krajích jsme se během naší kampaně setkali s odborníky ochotnými spolupracovat na změnách. Je to jistě dobrý základ pro sjednocení našeho hnutí. Musíme si uvědomit, že házená je jen jedna.

Zdeněk Mičke

Zdeněk Mičke, jeden z kandidátů na šéfa házené

Narozen 15. října 1959. Mimo jiné dlouholetý vedoucí házenkářských juniorských reprezentací. Výňatek z rozhovoru: „Házená se vytratila z médií, klesl počet dětí, které se chtěly tomuto sportu věnovat.“

Můžete představit tým lidí, s kterými byste rád spolupracoval?
Bendl: Jedná se o tým lidí, kteří mají k sobě navzájem lidsky blízko a kteří se shodli na základních představách, které jsme všem klubům v rámci jednotlivých krajských konferencí prezentovali. Z nich někteří kandidují do konkrétních pozic ve výkonném výboru - Liběna Šrámková do legislativní komise, Vladimír Haber do reprezentační komise, Tomáš Augustýn do komise mládeže, Jiří Žďárský do soutěžní komise, Vangelis Simu do komise rozhodčích jako nezávislý kandidát a Miroslav Duda do komise bez portfeje, ale s jasnou odpovědností za generování marketingových příležitostí a právní podporu. Stejně tak je ale pro mě důležité i složení sekretariátu, který je prodlouženou rukou výkonného výboru.

Chvalný: Já by představil dva nejbližší spolupracovníky. Jsou to Vojtěch Srba, který má zkušenosti s vrcholovou házenou a měl by mít na starosti vytvoření nové marketingové a mediální koncepce svazu. Druhým je Pavel Bochnia, které má bohaté zkušenosti s prací s mládeží a s kluby na regionální úrovni. Ten by měl mít na starosti projekty pro mládež. Pokud chci ale být dobrým předsedou, musím umět spolupracovat se všemi, kteří mají rádi házenou a něco jí chtějí obětovat. I s těmi, kteří mají odlišný názor.

Mičke: Obecně nepovažuji systém kandidatury celých týmů za to nejlepší řešení. Předsedy komisí by měly být odborníci, kteří získají největší podporu bez ohledu na to, za koho kandidovali. Klíčovou osobou, bez které si nedokážu představit naplnění našich úkolů, je Marek Mičkal (na pozici bez portfeje). Byl bych rád, kdyby se do vedení svazu díky své vysoké odborné kvalifikaci dostali i Dušan Poloz a Jarda Hudeček. Ostatní místa včetně jedné pozice člena exekutivy bez portfeje necháváme volná pro kvalitní osoby, které podporují mé protikandidáty. Pro vybudování silného a jednotného svazu to považujeme za důležité.

Výkladní skříní je reprezentace mužů a Česku hrozí, že nemusí dvakrát po sobě postoupit na velkou akci. Podmiňujete setrvání trenérské dvojice Jan Filip-Daniel Kubeš, jež má smlouvu do června 2017, úspěchem v letní baráži o MS, nebo je to bezpředmětná úvaha?
Bendl: To je opravdu, tedy aspoň pro mě, irelevantní úvaha. Honza Filip a Dan Kubeš začali svou práci před necelými dvěma lety, smlouva je podepsána do roku 2017 a do té doby se odehraje ještě spousta zápasů a doufejme, že i šampionátů s naší účastí. Já se na tuto práci dívám hlavně z pozice dlouhodobého vývoje týmu. Jedna věc jsou měřitelné výsledky a druhou, neméně důležitou věcí, je proces zlepšování se v závislosti na potenciálu, který máme v Česku k dispozici. A jsem rád, že u toho zrovna tyto dvě osobnosti máme.

Chvalný: Osobně nejsem příznivcem nějakých rychlých rozhodnutí. Nemyslím si tedy, že v případě neúspěchu v letní baráži je třeba nutně mluvit předčasném ukončení smlouvy s trenérskou dvojicí. V případě mého zvolení bych nejprve rád společně s kolegy mluvil s trenéry, poslechl si jejich názory a vize o činnosti reprezentačního družstva.

Mičke: Vážím si všech bývalých házenkářů, kteří se vracejí do naší vlasti, aby zde předali zkušenosti ze zahraničí. Vše ale musí mít jasný řád a koncepci. Odpověď je podmíněna tím, zda se nám podaří spolu s trenéry najít společnou řeč zejména po předložení jasné koncepce v oblasti reprezentačních družstev. Po 15 letech zkušeností z oblasti mládežnických reprezentací považuji za důležitou osobní účast asistentů, případně trenérů mužů a žen, na některých akcích juniorských a dorosteneckých družstev, tak jako tomu je u většiny nejlepších mládežnických reprezentací v Evropě i ve světě.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze