To důležité na úvod: o českých ambicích může zásadně rozhodnout věc, která se soupeři pro šampionát vlastně vůbec nesouvisí. To, zda se váhající kapitán a ústřední hvězda týmu Filip Jícha rozhodne (ne)pokračovat v dresu národního mužstva, hodně určí sílu Česka. Ale nehledě na to se dá pětice českých soupeřů popsat už nyní. Zde je stručné představení protivníků pro Katar.
Francie (1. koš)
Bez debat, tohle je favorit. Na dlouhé vyprávění vydá sbírka úspěchů mužstva okolo brankářské superstar Omeyera, univerzálního kanonýra Nikoly Karabatiče, atleticky mimořádného křídelníka Abala a dalších hvězd. Olympiádu vyhrála Francie v Pekingu i v Londýně, Euro v letech 2008, 2010 i 2014, zlaté medaile brali tamní házenkáři i ze světových šampionátů. Letos na Euru tým úspěšně omlazoval a našel další úderná jména. Možná šance pro Česko? Francouzi mívají na velkých turnajích pomalejší rozjezd. Oba celky se už na podzim utkají v kvalifikaci o Euro 2016.
Švédsko (2. koš)
Poslední evropskou medailí je pro Švédy domácí zlato z turnaje z roku 2002, na mistrovství světa slavili stříbro rok předtím. Pro skandinávskou házenkářskou velmoc se nečekaně dlouhé čekání na cenný kov zastavilo až při olympiádě v Londýně, kde právě proti Francii prohrála předloni finále.
Jenže právě teď by mužstvo vedené legendami Staffanem Olssonem a Olou Lindgrenem mohlo znovu dozrát pro medaile. Jen Filip Jícha může mít v týmu hned tři spoluhráče z Kielu, o těch bývalých ani nemluvě. Mladé švédské spojky se hodně zlepšují. "Po Francii je to pro mě v závětří druhý favorit," soudí jeden z českých trenérů Jan Filip.
Alžírsko (3. koš)
Pozor na zdánlivě nízký házenkářský zvuk, jde o mistra kontinentu. Když v lednu Alžířané ve finále afrického šampionátu přehráli na domácí půdě velkého rivala z Tuniska, slavilo to bouřlivě 10 tisíc diváků v hale. Pro zemi to byl první africký titul od roku 1996.
"Africké celky budou nepříjemné, musíme se na ně maximálně připravit. Přece jen jsme s nimi v poslední době nezažili moc přímé konfrontace," říká trenér Filip i směrem k Egyptu. Alžířané zatím nedokázali na mistrovství světa nikdy prorazit. Účastní se pravidelně, ale maximem je 13. příčka z roku 2001.
Egypt (5. koš)
Pokud má některý z afrických týmů opravdový zvuk i v házenkářské Evropě, jsou to Egypťané. A to díky druhé polovině 90. let, kdy měly z konfrontace s nimi obavy i velmoci. 6., 6., 7. a dokonce 4. místo, to je bilance ze čtyř mistrovství světa v rozmezí let 1995 až 2001. Na tom posledním dokonce Egyptu chyběly pouhé tři branky k tomu, aby místo domácí Francie prošel do finále...
Na léta slávy se však nové generaci tamních házenkářů zatím navazovat nedaří. Trenér Moustafa Manwan věří v sílu těch, již dobyli v roce 2010 zlato na olympiádě mládeže a snaží se je zabudovávat do kádru. Letos to na africkém šampionátu stačilo na bronz. "Tyto zápasy budou pravděpodobně rozhodovat o našem postupu ze skupiny," soudí Filip o "africkém dvojboji".
Spojené arabské emiráty (6. koš)
Pokud je shoda na Francii jako na favoritovi skupiny, panuje i na tom, že poslední z účastníků by o body nikoho obírat neměl. "Je to patrně outsider, ale i k takovému soupeři musíme přistoupit s maximální odpovědností," varuje Jan Filip. "V moderním sportu není na nejvyšší úrovni žádné vítězství zadarmo."
Házenkáři Spojených arabských emirátů zároveň nabízejí jeden z nejzajímavějších příběhů turnaje: osu mužstva tvoří čtyři sourozenci, rodina Al Blooshi může být na své házenkářské geny hrdá. A i díky čtyřem bratrům v jednom reprezentačním triku teď celek SAE zažije premiéru na mistrovství světa.
