Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dlouhověkost? Házenkářští gólmani to mají lehčí, tvrdí plzeňský Motlík

Brankář extraligových házenkářů Talentu M.A.T. Plzeň Radek Motlík odráží míč při tréninku týmu v městské hale na Slovanech. | foto: Martin Polívka, MAFRA

20 2014
Brankář extraligových házenkářů Plzně Radek Motlík prodloužil s klubem smlouvu o další rok. Ve 43 letech bojuje bývalý reprezentant, který deset let působil ve Francii, o český titul a láká ho vidina zahrát si ještě evropské poháry. V nejvyšší soutěži je Motlík nejstarším gólmanem.

Mohl ještě jednou zamířit do druhé ligy ve Francii, nabídky přišly i z nižších soutěží v Německu. Ale házenkářský gólman Radek Motlík se na další sezonu upsal extraligové Plzni. "O ničem jiném jsem ani neuvažoval. Tady jsem doma a zdá se, že tady také ukončím kariéru. Uvidíme, jak dlouho ještě vydržím," pousmál se 43letý Motlík, bývalý reprezentant a opora Talentu M.A.T., který touží po 15 letech vrátit titul na západ Čech.

Jak dlouho tedy ještě plánujete na extraligové úrovni vydržet?
Je jasné, že v mém věku už tělo po zápase hodně bolí. Ale musím říci, že tuhle sezonu mě netrápilo žádné větší zranění a cítím se relativně v pohodě. Uvidíme, jak dlouho ještě dokážu chytat.

V extralize jste nejstarším gólmanem, o pár měsíců mladší je Josef Kučerka z Hranic. Jaký je váš recept na dlouhověkost?
Drží mi zdraví, to je základ. Kromě urvaných bicepsů se mi ta vážnější vyhýbala. Byl jsem dvakrát i s menisky, ale že bych vypadl ze hry na delší dobu, to se mi nestalo. A u nás gólmanů je to jiné. Být vpředu, tak už možná deset let vůbec nehraju. V tom to máme snadnější, tolik neběháme a nejsme v neustálém kontaktu s protihráčem.

V Plzni máte po boku mladé gólmany Misaře se Šmídem. Fungujete jako jejich učitel?
Rád poradím. Ale že bych jim něco přikazoval, na to já nejsem. Oba jsou to perspektivní kluci. Našlápnuto mají, ale je to jen a jen na nich, jak se s tím vyrovnají. Jak k házené budou dál přistupovat a pracovat na sobě.

Vás teď s Plzní žene vidina titulu, k němuž máte nadějně nakročeno. Kdyby se týmu nedařilo, ovlivnilo by to vaše rozhodování?
I kdybychom hráli o záchranu, chtěl bych v Plzni pokračovat. Ale je jasné, že tahle sezona pro nás může skončit výjimečně a o to bylo rozhodování snazší. Navíc je tady reálná vidina zahrát si v příští sezoně evropské poháry, to bych ještě jednou rád zažil.

Vzpomenete si, kdy jste si je zahrál naposledy?
Kdysi v 90. letech, ještě v dresu plzeňského Jatasu, jsme hráli se švédským Savehofem. A pak jsem se ještě s Duklou dostal tuším do třetího kola Poháru EHF.

Do konce nadstavby schází ještě pět utkání. Věříte, že z první příčky už vás nikdo nesesadí?
Nálada je výborná a všichni víme, o co jde. Jsme nohama pevně na zemi. Víme, že ta cesta je ještě dlouhá, každý zápas musíme odmakat na hranici možností, protože ten náskok ještě nic neznamená.

Loni se mluvilo o návratu dalšího plzeňského odchovance Jana Štochla, v Německu působí i jeho bratr Petr, reprezentační jednička. Co když se jeden z nich bude ještě chtít vrátit do Plzně?
Vím, že loni klub jednal s Honzou. Kdyby se on nebo Petr chtěli vrátit, asi bych musel uvolnit místo. I když (zamyslí se)... vlastně proč, jen tak se přece nevzdám.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze