Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

I Hašek vyhrál titul v 45 letech, motivuje se nezmar v brance Motlík

Radek Motlík (vlevo) s mistrovskou trofejí. Dočká se oslav i potřetí za sebou? | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

1 2015
Leckdo už se jej vyptává: Tak kdy skončíš? „A taky na to, jestli je vůbec normální v 45 letech chytat. Ale já na věk moc nehledím,“ říká házenkářský brankář Radek Motlík. Nejužitečnější hráč poslední extraligové sezony bude v barvách Plzně zase deptat soupeře – a doufá, že si užije radost ze zlatého hattricku.

Věk je jen číslo, v jeho případě rozhodně. „Chci pokračovat, dokud to půjde. Když se budu cítit dobře, nevím, proč bych neměl chytat dál,“ popisuje muž s dlouhými vlasy a mimořádně dlouhou kariérou. Radek Motlík, narozen 24. října 1970, brzy oslaví pětačtyřicátiny tím, co ho baví a co skvěle umí – v házenkářské brance.

Dlouhověkých sportovců přibývá, ale u opory Plzně je vše vyšperkováno tím, že je nejlepší nejen v mužstvu, ale i v celé soutěži, vždyť jej vyhlásili nejužitečnějším hráčem posledního ročníku (totéž platilo i v tom předchozím).

„Je pravda, že brankář je specifický post, v poli už bych asi nehrál,“ uznává Motlík, ale o to delší kariéru plánuje, dovolí-li zdraví. „Inspiraci mám třeba v Lence Černé,“ zmiňuje jinou házenkářskou legendu, jež vydržela dokonce do 48 let. „Proti ní jsem vlastně mladík,“ usměje se brankář Plzně.

A dál? „Dominik Hašek taky získal s Pardubicemi titul v 45 letech,“ popisuje. „Chris Chelios v NHL končil kariéru ještě později... Neříkám, že si z nich přímo beru příklad. Ale vidím, že se i v takovém věku dá hrát.“

Motlíkovy zákroky budou hodně potřeba, aby v Plzni mohla příští rok zaznít památná sportovní věta: Vítej, zlatý hattricku! Dvakrát v řadě se jim házenkářská extraliga musela poklonit a ambice zůstávají nezměněny.

Plzeňský brankář Radek Motlík.

Plzeňský brankář Radek Motlík.

„Motivace zůstává pořád stejná: jsem takový typ, že když prohrávám, vztekám se – proto chci vyhrát každý zápas,“ líčí Motlík. „Rád bych slavil ještě jednou, ale v sezoně se může stát spousta věcí. Zranění, hraje se play-off, to je nevyzpytatelné. Je brzo. Chtěl bych třetí titul, ale bude to těžší než předchozí dva.“

Důvod? Plzeňský kádr doznal změn, k tomu je dlouhodobě ze hry zraněný reprezentant Petr Linhart. „Pořád se sehráváme,“ uznává muž, jenž by mnohým spoluhráčům co do věku mohl být otcem: „Noví kluci do konceptu ještě tak nezapadli; jsou tu měsíc a půl, nějaký čas jim musíme dát. Ale věřím, že zapadnou co nejdříve.“

K tomu má přispět i nový model přípravy, v níž se Plzeň utkávala hlavně s celky ze zahraničí: „Troufnu si říct, že byla jedna z nejkvalitnějších, co jsem zažili. Odbourali jsme zápasy s českými týmy a mladí kluci se přesvědčili, že je házená venku úplně někde než u nás.“

A ještě něco bylo jinak: Plzeňským bylo dopřáno týdenní soustředění v Alpách a i matador Motlík v Rakousku zažil leccos nového: „Přijeli jsme v neděli a v pondělí šli na strašnou tůru; vyšli jsme v devět ráno a vrátili se asi v sedm večer. Osobně jsem tohle fakt nezažil, co jsme tam našlapali, jaké to bylo převýšení... Byl jsem na sebe hrdej, že jsem to dokázal, i když jsem přišel asi o hodinu později.“

Mimochodem, i ve vysokohorské dřině si Motlík dopřál jedinou úlevu. „Až když jsme poslední den běhali schody, řekl jsem si, že tohle už fakt dělat nemusím, měl jsem toho plné kecky,“ líčí; trenér Martin Šetlík tomuto přání vyhověl: „Ale jinak jsem typ, co si o volno neříká. Až na ty schody jsem udělal všechno.“

Lepší motivaci než vidět takto dřít pomalu 45letého brankáře, jenž je v domácí lize stále nejlepší, Motlíkovi plzeňští spoluhráči ani mít nemohou.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze