Nejlepší evropská soutěž totiž měla zastoupení ve všech zúčastněných reprezentačních týmech, s výjimkou Rusů. A to nejen mezi hráči.
V sobotním utkání Česka proti Švédsku se tak například proti svému klubovému kouči v klubu HSG Nordhorn Ola Lindrenovi postavili Jan Filip a Daniel Kubeš.
"Já jsem v tom utkání měl zvláštní motivaci," přiznává Daniel Kubeš. "Jednak jsem dříve ve Švédku působil, navíc na Švédy trénuje můj klubový kouč Ola Lindgren."
Kubeš s Filipem zažívají zatím v Německu vynikající sezonu. Jejich tým je v průběžné tabulce na vynikající třetí příčce.
"Máme v týmu dobrý mix mezi hráči, všechno výborně funguje. Vůbec to nebereme jako práci, ale velkou radost," je vidět na Kubešovi maximální spokojenost.
Ta pramení nejen z dobré hry týmu, ale také z osobní svobody, kterou švédský kouč hráčům uděluje.
"Ola je zvláštní. Na povrchu je takový tvrďák, ale když k němu člověk pronikne, tak je bezvadný," popisuje svého trenéra. "Dává mi velkou důvěru v obraně, to si na něm cením, nechá mě realizovat moje nápady. To je v Bundeslize i jinde velmi ojedinělé, aby hráčům dával trenér takovou důvěru. Hráče to naopak zpětně motivuje, hra se stává kreativní činností a to si myslím, že nás posouvá dopředu."
Přitom před sezonou si nebyl Kubeš příliš jistý, jakou pozici bude mít. Neabsolvoval totiž kompletní přípravu. "V přípravě jsem prodělal několik drobných zranění, takže jsem neabsolvoval všechno. Ale znovu musím říci, že se nám v této době extrémně daří a házená mě nikdy nebavila víc, než teď."
Pohoda byla na hráči vidět i na Superpoháru. V prvním utkání proti Polsku nehrál, ale proti Seveřanům působil v obraně spolehlivě. Pochvaly od klubového kouče se však nedočkal.
"Mluvili jsme spolu, ale jen tak kamarádsky. On moje výkony vůbec hrozně málo komentuje, spíše jsme se jen tak pošťuchovali. Říkal, že je nachlazený a nemohl na své hráče křičet," prozradil Kubeš.
Přidala se k pohodě z klubu také radost ze setkání v reprezentaci a jisté psychické odpočinutí od náročných bojů v Bundeslize?
"Na takovémhle turnaji se nedá odpočívat," usmívá se Kubeš. "Sezona je dost náročná, tady nás čekaly tři, ostatní čtyři zápasy za pět dní, tak se o nějaké psychické relaxaci nedá mluvit. Důležité je to z jiného důvodu. Celý náš tým si zahraje proti dobrým soupeřům, do mistrovství moc takových příležitostí mít nebudeme."
Herně mužstvo nepropadlo ani jednou, v utkáních ve skupině však důležité okamžiky pro sebe usurpoval soupeř. Že by se na kolektivu projevila skutečnost, že se sešel po čtyřech měsících, si však Kubeš nemyslí.
"To má asi vliv na jiné věci, třeba v souhře v útoku a podobně, ale když někdo běží sám na bránu nebo nedá sedmičku, to si myslím, že není o tom, po jak dlouhé době jsme pohromadě."
Přesto si účast na prestižním turnaji hráči většinou pochvalovali. "Rozhodně je to o zkušenostech. Každá podobná mezinárodní konfrontace hráče obohatí. Dostaneme se během těžkých zápasů do krizových situací a musíme se naučit dobře na ně reagovat. A čím více takových situací v přípravě potkáme, máme v budoucnu šanci na ně dobře zareagovat v klíčových momentech."