Soupis věcí, které na severu Německa dokázal a které následně slavil na náměstí v Kielu, je impozantní. Dva triumfy v Lize mistrů. Sedm německých titulů. Pětkrát výhra v národním poháru... V součtu to pro Filipa Jíchu dělá přesně dvacet velkých házenkářských trofejí za téměř devět let angažmá ve slavném klubu.
Ale teď je všechno jinak. Teď mu „jeho“ Kiel ukázal v praxi, jak dobrý umí být.
„Nedokázali jsme se vypořádat s obranou soupeře. Pětibrankový rozdíl vykresluje výkony obou týmů. A pro mě osobně bylo hodně těžké zde nastoupit,“ uvedl Jícha pro web Ligy mistrů - v jejím úvodním čtvrtfinále totiž Jíchova Barcelona, za niž hraje od loňského léta, prohrála v Kielu 24:29. Což je pořádná komplikace.
„Bylo to zvláštní. Možná jsem měl až příliš vysoká očekávání,“ dodal.
„Zebry“, jak se německému gigantovi přezdívá kvůli tradiční kombinaci černé a bílé, hrají strastiplnou sezonu přeplněnou zraněními opor. Jsou v přestavbě, v domácí soutěži se jim vzdaluje obhajoba. To Barcelona má vlastně jediný cíl: dojít do Final Four Ligy mistrů a nejlépe až na trůn - jako loni. Ve španělské soutěži je neotřesitelná, tam jsou výhry absolutní povinností. I v Lize mistrů je favoritem.
Takto loni házenkáři Barcelony slavili triumf v Lize mistrů. Co letos už s Jíchou v kádru?
Jenže najednou se klíčový úkol sezony zkomplikoval. A to výrazně.
O tom svědčí ostatně i Jíchova slova pro německá média před utkáním i po něm.
„Vím, co to znamená, když hrajete v této hale proti místním divákům. Bylo to pro nás hodně náročné, ale pořád jde o prvních šedesát minut.“
„Kiel je můj druhý domov, ale ze sportovního hlediska bych byl mnohem radši, kdyby na sebe tyto dva celky narazily až ve Final Four.“
„Byl to pro mě těžký duel. O to těžší, že jsem zde strávil svá nejlepší léta.“
A třeba německý Sport 1 k jeho výkonu napsal: „V utkání nervózně působící Jícha po něm přiznal, že se mu nehrálo lehce.“
Na druhou stranu - těžko se divit. Jícha byl a je extrémně soutěživým sportovcem. „Tolik vzpomínek všude okolo,“ napsal na Facebook, když se před duelem vyfotil spolu s dalším bývalým hráčem Kielu Sigurdssonem, nyní parťákem z Barcelony.
Z Německa v létě odcházel za zvláštní konstelace. Přiznal, že má finanční závazky z minulosti, kdy kvůli podvodu přišel o významnou sumu, kterou spolu s dalšími německými házenkáři chtěl investovat do nemovitostí. Do toho mu Barcelona nabídla čtyřletou smlouvu, díky níž by si měl vydělat tolik, co za pět let v Kielu.
A navíc - v německém velkoklubu panuje poslední dobou radikální řez v kádru. Čím dál více přicházejí mladí, extrémně talentovaní borci, zatímco zkušení hráči Jíchova ražení mizí. Jinde mají nižší zátěž a mohou vydělat víc; nejen v Barceloně, ale třeba také v maďarském Veszprému či v makedonském Skopje. A v Kielu už pro ně nejsou připraveny víceleté kontrakty, tým sází mnohem víc na perspektivu.
Odstupné, které Barcelona za Jíchu zaplatila, rovněž k přestupu přispělo.
I s oběma dětmi, které se narodily právě v Kielu, tak Jíchova rodina zamířila ku Středozemnímu moři. Tam se české eso hlavně dává zdravotně do kupy - také možnost konečně pomoci otlučenému tělu jej sem přivedla. Na podzim musel na náročnou operaci stydké kosti, postupně se dostává do zátěže.
„Ale viděli jste, že ještě pořádně nemůžu skákat,“ řekl po prohře v Kielu, kde se na hřiště dostal v 17. minutě a celkově končil se dvěma góly. Po utkání se pak trpělivě podepisoval fanouškům, kteří nezapomněli, co všechno tu odvedl (pokud jeho dres nebude v budoucnu viset pod střechou haly, bude to překvapení).
Kdo Jíchu zná, ví, jak moc by se chtěl v Kielu ukázat v nejlepší formě - jenže realita je jiná. První velký „návrat domů“ nevyšel, ale Barcelona má stále možnost, že v sobotu skóre otočí. A málokdo po tom bude toužit víc než její český zástupce.
