Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jíchovy dojmy z Barcelony: Mám čas na sebe a lidé mají otevřená srdce

Filip Jícha se po zranění zase vrací do národního týmu. | foto: Pavel Lebeda / chf.cz

3 2015
Jen si potvrzuje, že jeho velký letní přestup byl dobrým tahem. „To, v co jsem doufal, je pravdivé,“ říká házenkářské eso Filip Jícha, nově hvězda Barcelony. Užívá si klimatu u Středozemního moře, s rodinou se tu zabydleli. Jen to zdraví! „Moje zranění ještě pořád doznívá,“ přiznává reprezentační kapitán před startem kvalifikace o MS 2017.

V německé bundeslize, nejlepší házenkářské národní soutěži planety, se v barvách šampionů z Kielu stal legendou. „Po obrovské životní i sportovní kapitole teď zažívám velkou změnu. Ale příjemnou, pozitivní,“ říká Filip Jícha o prvních týdnech a měsících v Barceloně.

Byť stále není zdravotně v pořádku, vrací se teď i do reprezentace. Ve středu od 17.10 Češi i s Jíchou v sestavě zahájí v Praze proti Belgii boje v kvalifikaci o světový šampionát, jenž v roce 2017 bude hostit Francie.

Už umíte porovnat zátěž v Německu a ve Španělsku?
V Německu musíte hrát, hrát, hrát. Španělská liga není tak náročná a pokud se necítím fyzicky dobře, nastoupit nemusím a štáb trenérů mi určí jiný program, abych byl připravený na to, co je pro nás důležité - na Ligu mistrů. V Barceloně mám čas pracovat na sobě, na svém zdraví.

Když je řeč o zdraví, už jste se zbavil všech problémů, jež vás v různých formách souží vlastně nepřetržitě už od předloňského jara?
Vůbec ne, doznívá to pořád. Zánět stydké kosti mě limitoval od letošního března: sám zánět je pryč, ale všechny úpony a svaly okolo stydké kosti jsou hodně pochroumané. Nic moc, hodně to bolí. Lékař nároďáku Petr Holub mě vyšetřoval a myslel si, že bych možná potřeboval jeden menší zákrok, abych se toho zbavil úplně, ale to samozřejmě záleží na dohodě s lékaři Barcelony.

Jaký je tedy výhled?
Je to běh na dlouhou trať, nejsem z toho venku. Sedm let hraní v kuse v Německu někde musí zanechat stopy. Snažím se vylézt z téhle „nory“, z kolotoče zranění. Vím, že Barcelona je to nejlepší místo k tomu, aby se zotavil a dostal se zpátky na slušnou úroveň. Nastupuju hodně podle svého pocitu a toho, co řekne doktor.

Byl přestup přínosný i v jiných věcech?
Nebudeme si nic nalhávat: klima a prostředí jsou úžasné. Ani jsem si nemyslel, že by na mě mohlo tak pozitivně zapůsobit, že skoro každý den vstáváte do sluníčka a velmi příjemného počasí. Že to má na psychiku takový dopad.

Filip Jícha s dresem svého nového klubu.

Filip Jícha s dresem svého nového klubu.

Jak se sžíváte s novými spoluhráči?
Tým byl minulou sezonu velice úspěšný, prohrál v ní jediný zápas. Hráči jsou moc fajn, je to taková multikulturní skupina, což znám z Německa. Přijali mě velmi dobře - je odlišné, když jsem před osmi lety přišel do Kielu jako relativně mladý hráč, co si chtěl vydobýt postavení v evropské házené, a teď, ve 33 letech, když vím, co mám za sebou a co jsem dokázal. Barcelona to dokáže ocenit, ukazuje to i svým chováním ke mně.

Máte k někomu z nových parťáků blíž?
V týmu je můj bývalý spoluhráč z Kielu Gudjon Valur Sigurdsson, takže si s ním německy povídám možná o trochu víc než s ostatními, ale to je dáno asi tou komunikační bariérou. Není problém jít s kýmkoli ven na večeři.

Když jste to zmínil: jak vám jde španělština?
Studuju velmi pilně. Naučil jsem se už dva cizí jazyky a pracuju na tom, abych zvládl i třetí. Kluků se ptám, jak se řekne tohle a tohle - možná je tím trochu prudím, ale to je běžný způsob; je příjemné už po dvou měsících rozumět kontextu, umět si objednat v restauraci, nebýt závislý jen na angličtině. Navíc mě hrozně mile překvapilo, že jsou lidé ve Španělsku obrovsky otevření, upřímní, se srdcem na dlani. Mezi lidmi je oboustranná sympatie.

Obávaná katalánština vás mine?
Ač jsou někteří hráči i trenér přímo z Katalánska, při oficiální mítincích celý trenérský štáb používá španělštinu. Jen písemně dostáváme věci katalánsky, to vychází z historie klubu a jeho hrdosti. No, hodí vás do vody - a plavete. Ale mnoho slov je podobných.

Rodina si zvykla?
Musím říct, že děti to zvládly úžasně, hlavně starší dcera Valerie. Měla začít chodit do školy v Německu u nás na vesnici s tisíci obyvateli, teď je ve velkoměstě. Je z nás asi nejstatečnější. Dokázala se rychle aklimatizovat. I když chodí do německé školy, každý den má dvě hodiny španělštiny...

... a brzo v novém jazyce tátu předčí?
Za chvíli určitě budou ona a náš malej nejlepší, to je obrovská výhoda dětí. Teď jsme byli na kurzu malování: trochu se bála tam jít a já jí říkám, že taky pracuju v týmu, kde se mluví jen španělsky. Tak šla a za deset minut říká: OK, tati, můžeš jít.

Ve středu se zase představíte v dresu reprezentace, poprvé od lednového mistrovství světa. Co vás motivuje?
Týden s nároďákem je pro mě vždycky nový impulz do práce. Za klukama jezdím rád, i když si ze mě poslední dobou utahovali, že jsem daviscupový nehrající kapitán. Což byla pravda, jezdil jsem za nimi třeba i soukromě, abych u týmu na chvilku pobyl. Teď ještě pořád mám nějaké úlevy na tréninku, bez toho se v mém momentálním stavu nedá obejít, ale jsem tu hrozně moc rád.

Jícha bydlí ve „městě fotbalistů“, ale Messiho zatím míjí

Nový domov Filipa Jíchy? Nikoli Barcelona, nýbrž město Castelldefels, asi dvacet kilometrů jižně od metropole. „Je hodně oblíbené pro sportovce všech týmů FC Barcelona, i fotbalistů,“ říká Jícha o osmdesátitisícovém Castelldefels: „Je to klidnější než pulzující metropole.“ Byť už si na Nou Camp dvakrát zašel na fotbal, na Messiho a spol. zatím v tréninkových prostorách nenaráží. „Do kontaktu jsme nepřišli. Nám z halových sportů se víc líbí v Palau Blaugrana, kde máme skvělé zázemí,“ říká Jícha. Právě tam už potkal i basketbalové eso Tomáše Satoranského, dalšího Čecha v Barceloně: „Chvíli jsme si popovídali a domluvili se, že musíme zajít na kafe.“







Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze