Právě tento svah ho proslavil a právě tady dva dny před 72. ročníkem závodu oznámil: "Po této sezoně s lyžováním končím." Účast ve ve Světovém poháru zahájil Cuche v roce 1993, v Bormiu byl tehdy sedmapadesátý. Po osmnácti sezonách odchází.
"Ten rekord byl mou poslední myšlenkou, než jsem vyrazil ze startovní budky," přiznal 37letý Švýcar. "Jaksi mi to pomohlo uvolnit se a jízdu si užít. Je to jako scénář z Hollywoodu. Když jsem oznamoval konec kariéry, opravdu jsem si nepředstavoval takový happy end."
Cuche ovládl zkrácený Hahnenkamm |
Pod sjezdovkou Streif mezi fanoušky stál bývalý akční hrdina Arnold Schwarzenegger, vedle někdejší šampion z kokpitu formule 1 Niki Lauda. A taky Franz Klammer, do letoška muž, se kterým se Cuche dělil o rekord čtyř triumfů v nejbrutálnějším závodě planety.
"On je teď Císař Kitzbühelu," gratuloval 58letý Rakušan svému přemožiteli a pak zavtipkoval: "Nevím, jestli Didier neměl skončit už před touto sezonou."
Cuche patří na svazích k těm nejzkušenějším a když vyhrál super-G na mistrovství světa 2009 ve Val d´Isere, stal se nejstarším šampionem MS nebo olympijských her v historii: 34 let, 172 dnů. Nora Aamodta, který v Turíně vyhrál rovněž super-G, překonal o tři dny.
Navzdory věku se fyzicky pořád cítil výborně, kromě rán. "To mám někdy problém nasadit si ponožky," přiznal bývalý řezník. Přesto se rozhodl skončit. "Chtěl jsem to udělat v době, kdy jsem ještě fit a zdravý."
V kariéře získal víc než padesát pódiových umístění ve Světovém poháru, na mistrovstvích světa i olympiádách, asi polovina z tohoto počtu byla druhá místa. Jenže on nebyl nikdy tím, který by se výsledky užíral, místo toho nosil v hlavě moudro, které zaslechl, když byl jednou na výletě v San Francisku.
"Potkal jsem tam jednoho Číňana, majitele restaurace u přístavu," vzpomínal Cuche. "On mi pověděl: Pamatuj si, být druhý znamená být prvním poraženým. A měl svým způsobem pravdu. Když jste druhý, jste dobrý. I když ne vítěz."
Jak se Cuche v cíli "podepisuje"
Kromě odolnosti a velké popularity je Cuche známý díky svému pozávodnímu "podpisu". Ještě než úplně zastaví, hůlkou vypne vázání pravé lyže a vykopne ji do vzduchu. "Nohu posunete dozadu, abyste získali větší švih, a prostě kopnete, jako byste chtěli udělat salto," radil.
Lyži nechá rotovat, dokud neopíše kruh 360 stupňů, pak ji Cuche chytne a ceremoniálně políbí. "Je to jednoduché," ujistil. "Dělám to, když jsem spokojený se svou jízdou."
Všichni na jeho patentovaný rituál čekají. Přitom před lety vznikl vlastně náhodou - po vítězství v obřím slalomu v Adelbodenu 2002. "Chtěl jsem jenom vypnout lyži a nechat ji klouzat po sněhu," vzpomínal Cuche na zrod legendy. "Jenže lyže se zůstala viset na špičce boty, udělala oblouk a já ji chytil. Pak jsem si to párkrát zkusil nanečisto a teď už je to úplně snadné."
Stejně se podepsal i pod Hahnenkammem. Popáté a naposledy v životě.
