Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Gól neviděl, protože mu šili obočí

3 2000
-
jak se daří "starci" Miroslavu Kadlecovi

P r a h a - Drnovický obránce Miroslav Kadlec se po jednom souboji svalí na zem. "Už padáš únavou, dědku, co?!" povykuje na něj jeden z diváků na Slavii. Kadlec se zvedne a za chvilku si rozdává u lajny sprint s Ulichem. Start má pomalejší, ale hbitého záložníka přesto trhá o metr. Kadlec ještě není fotbalový stařec, i když mu v červnu naskočí už šestatřicet let. Bude-li zle, pomůže na liberu i národnímu týmu. A trenér Jozef Chovanec včera sledoval zápas z tribuny. "V naší lize nikdo neumí hrát tak skvěle pozičně," říká drnovický kouč Karel Večeřa. "Mirek je rychlý tím, že jde za míčem nejkratší cestou. A hraje výborně tělem, vždycky čistě, všimněte si." Za devadesát minut ani jeden faul, to je na obránce úctyhodná bilance. Kadlec má fotbalové předvídavosti na rozdávání. Ví, kdy je lepší razantně odkopnout a kdy v klidu rozehrát. V soubojích neuhýbá. Ve 20. minutě stojí jako sloup v pokutovém území, proti němu rozeběhnutý divoch Zelenka. Srazí se hlavami. Kadlece odvádějí za branku, kde mu třemi stehy sešívají obočí. "Ležím zádama k hřišti a vtom diváci řvou. Dostáváme gól. A já nic neviděl. Pořádně jsem si zanadával," popisuje, jak prožíval moment. Vrátil se a hned dostal žlutou kartu. Prý za to, že vběhl na plac a nepřihlásil se rozhodčím. Po kartě vztekle máchal rukama. Byl nazlobený jako málokdy. "Nerozuměli jsme si. Pomezní na mě kývnul a já myslel, že už můžu hrát," vysvětloval Kadlec. "Vytočí" ho jen máloco. Je kliďas. Není typem, který dokáže seřvat spoluhráče. Má obdivuhodnou autoritu, stačí pohled a spoluhráči vědí, co si myslí. Ve 36. minutě utíká Kadlecovi lehký míč do autu, Slavia kope roh. Chyba. Nikdo přesto ani nehlesne. "K němu si to nedovolíme. Míra je pohodový člověk a to se přenáší na celé mužstvo," tvrdí gólman Martin Vaniak. "Chytat za ním je bezva, je mu jedno, jak mu dám míč, kope pravou i levou." Včera na Slavii nastupoval Kadlec v nových kopačkách. "Musíš v nich dát gól z trestňáku," popichoval ho trenér Večeřa. Snad jedině tohle nesplnil. Jinak si počínal výborně. Drnovice hrály celou druhou půli bez vyloučeného Valnohy a znamenitě se bránily. Vše režíroval Kadlec. Až šťastný zásah Zelenky přinesl slávistům výhru. Zápas končí. První, s kým si podává Kadlec ruku, je Zelenka. Právě on mu rozrazil obočí. "Mrzí mě to, nechtěl jsem," omlouvá se slávistický útočník. Kadlec ho plácne po zádech: "Nic se neděje, obočí se spraví," dává na vše zapomenout. To je on, kliďas. Nevyvede ho z míry, kdyby se na něj řítili tři útočníci. Kadlec ví, že teď má před sebou dva dny rehabilitace. V tom je základ jeho vynikající formy. Jiní hráči začnou s tréninkem dřív než on. "Jenom když si pořádně odpočinu, tak mám sílu a chuť. V tomhle věku to jinak nejde a naštěstí mě trenér Večeřa chápe."
Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze