„Je mi ctí šířit slávu Číny,“ hlásil.
Během čtyř let si vydělá 17,8 milionu dolarů čili téměř půl miliardy korun. Polovinu odevzdá státu jako dík za to, kde mohl vyrůstat.
V rodné zemi si ho váží: jeden týden otvíral nejvyšší budovu světa, pak přehradu a nakonec i nejdelší most. Z Mingových zápasů v NBA se vysílají přímé přenosy v čínštině, basketbal je najednou jedním z nejsledovanějších sportů.
Třiadvacetiletý gigant je vyslancem, který spojuje nesmiřitelné, Čínu s Amerikou. Než podepisoval smlouvu, přijal ho bývalý americký prezident George Bush starší. Číňané si zase vymínili, že Ming bude jezdit na každý zápas reprezentace.
„Ano, nejsem v Americe jen jako basketbalista,“ je si vědom muž s číslem 11. Pak se usměje a povídá: „Připadá mi, že se všichni se mnou chtějí jen fotografovat.“ V NBA dosud hráli jen tři Číňané, teprve ten poslední se prosadil.
Na svou obrovitou výšku je mrštný a rychlý, při více než 130 kilech má jen sedm procent tuku. Na místě pivota mu nedělá problémy odehrát skoro celý zápas, skvěle brání, střílí důležité body. V sezoně má průměr 17,6 bodu na utkání.
Od klubu dostal tlumočníka a vyptával se na všechny americké zvyklosti. Během dvou let si zvykl, doma mu vyvařuje maminka, bývalá basketbalistka. Jen s angličtinou má pořád trochu potíže.
Ming se v Americe zapsal jako kladný hrdina, vystupuje v reklamách, bude hvězdou jedné z videoher, lidé ho mají rádi. Kvůli němu musel dokonce slavný basketbalista Charles Barkley políbit zadek oslovi.
Mohla za to sázka: Barkley nevěřil vysokému Číňanovi, že v premiérové sezoně alespoň jednou nastřílí 19 bodů. A Ming to dokázal. Odborníci ho občas přirovnávají k legendárnímu Wiltu Chamberlainovi, už to je mimořádné ocenění.
 Allen Iverson (Philadelphia 76ers) v dresu Východu obchází houstonského pivota Yao Minga během All-Star Game 2004. |
