Porážela i ty nejslavnější soupeřky, vyhrála čtyři závody Světového poháru a pomohla zvýšit popularitu biatlonu v českých zemích. Gabriela Soukalová však stále působí tak trochu zaskočeně, jako by tomu sama ani nemohla uvěřit.
"Pořád mi to připadá jako sen," říkala nová hvězda světového biatlonu při víkendovém domácím šampionátu v Jablonci, kam jí i dalším reprezentantům přišly fandit nečekané davy lidí.
Jak těžké bylo po tak úspěšné sezoně motivovat se na domácí šampionát?
Poslední dny pro mě byly náročné hlavně v tom, že jsem po návratu z finále Světového poháru měla setkání s médii a různé schůzky. Tréninkově to moc těžké nebylo, dala jsem si jen takový odpočinkový trénink. Všichni jsme do Jablonce šli s tím, že jedeme pro radost před domácím publikem.
Kde jste našla na konci sezony ještě síly?
Nějaké mám ještě v záloze. Ještě v mě něco zbylo po sezoně, ale je fakt, že závod od závodu je to těžší. Na odpočinek bude čas v příštích týdnech. Sezona byla těžká a koho nevyždímala, toho vyždímal mráz při finále Světového poháru v Chanty-Mansijsku.
Jaké to bylo závodit v biatlonovém areálu, kde jste vyrostla?
Je to pro mě srdeční záležitost, jsem Jablonečák jak poleno. Miluju Jablonec i tenhle areál, pro mě to bylo velké potěšení.
Dřív chodilo na biatlon v Jablonci pár desítek lidí, teď to byly doslova davy. Co jste tomu říkala?
Z té atmosféry žasnu, hrozně nás to všechny těší. Když přijde tolik lidí, o něčem to vypovídá. Máme z toho obrovskou radost. Člověk s potěšením sleduje, že fanoušci přišli biatlonu na chuť a poznali, že je to sport, kde je hranice mezi úspěchem a neúspěchem strašně tenká. Jsme rádi, že biatlon takhle vyletěl nahoru, moc důležité pro to bylo i domácí mistrovství světa v Novém Městě.
Ve sprintu jste získala domácí titul, v supersprintu jste nestačila na Veroniku Vítkovou. Jak své vystoupení hodnotíte?
Nad výsledky jsem nijak nepřemýšlela. Chtěla jsem si užít poslední závody v areálu, ve kterém trénuju nejvíc z celého roku, takže jsem se moc těšila. Jestli bude někdo první, pátý nebo desátý nikdo moc neřešil. Jeli jsme hlavně pro lidi a pro sebe.
Měla jste úžasnou sezonu, v níž jste porážela největší světové hvězdy. Nebojíte se někdy, že se probudíte a zjistíte, že to všechno byl jen sen?
Já pořád mám takový pocit, že jsem ve snu. Je to pro mě naprosto nepředstavitelné. Když si vezmu, že v minulé sezoně jsem si pořád toužebně přála dostat se na Světovém poháru do stíhacího závodu a povedlo se mi to jednou a získala jsem jen tři body… To je velký rozdíl.
Máte už sama pro sebe odpověď, kde se to ve vás náhle vzalo?
Víte, já jsem ty roky předtím docela tvrdě trénovala, bohužel přišly dvě sezony, kdy jsem měla dost problémů se zdravím. Teď jsem měla štěstí, že jsem od jara byla zdravá a udělala kus práce. A ještě jedna změna nastala. Dřív jsem trénovala s rodiči, ale teď jsem se začala připravovat v týmu. S holkama jsme se neustále předháněly a to podle mě mělo taky velký význam.
Jak snášíte nově nabytou popularitu?
Lidi mě poznávají, to je pravda. Jsem pod dohledem, nemůžu dělat tolik lumpáren…
Co teď máte v plánu?
Určitě dlouhý čas strávím někde na dovolené a potom se budu věnovat hodně regeneraci. Ne že bych měsíc nedělala vůbec nic, ale budu se věnovat jiným činnostem - relaxačnímu běhu nebo plavání, na které není jindy tolik času. Taky plánuju nějaký výlet za kulturou. Prostě hezký odpočinkový měsíc.
Co byste si přála do příští olympijské sezony?
Hlavně zdraví. Protože věřím, že když v reprezentačním týmu budeme všichni zdraví, tak ukážeme světu, že nejsme žádná béčka a že i z tak malé země může vzejít slušný výběr závodníků, kteří dokážou dělat dobré výsledky.
Vy jste měla se zdravím problémy před letošním vrcholem sezony, mistrovstvím světa v Novém Městě. O to je to vaše přání asi naléhavější, že?
Určitě, o to víc jsem si to uvědomila. Bohužel zdravotní potíže přišly v nejméně vhodný okamžik, nedá se ale nic dělat, jen se rychle otřepat a jít dál.
Příští víkend vás čeká Nordix ve Špindlerově Mlýně, bláznivý skikros na běžkách. Jak se těšíte?
Přítel mi poslal odkaz, abych se podívala, jak to vypadá. Když jsem tam uviděla ty skokánky, na celé odpoledne jsem přestala komunikovat, protože mě to hrozně zaskočilo. Věděla jsem, že je to náročné, ale že až do takové míry, to mi nedošlo. Jsem na to hodně zvědavá.
PŘEKVAPENÍ PRO DIVÁKY. Při předávání cen fair play zapívala biatlonistka Gabriela Soukalová.
Pojedete tam uspět nebo si to jen užít?
Spíš to všichni bereme jako srandu a pojedeme hlavně pro diváky.
Nebudete se bát? Přece jen je to velice kontaktní závod.
Mám z toho respekt i kvůli tomu, že jsem viděla sestřih pádů. Možná jsem se na to ani neměla dívat. Ale já jsem takový typ, že se rychle přestanu bát. Věřím, že až si v tréninku trať projedu, dostanu se do toho.
