"Nemám rád slovo dobrodruh ve spojení s profesionálním jachtingem," oponuje dvaatřicetiletý závodník, ač připouští, že jeho disciplína žene výkon až do krajnosti.
Má za sebou už několik úspěchů v seriálu Classemini pro jachty 6.50, v letošním ročníku je v kategorii prototypů na sedmém místě průběžného pořadí, loni byl celkově pátý. Prošel ale i závoděním na posádkových lodích. Teď jej však čeká vrchol sezony, obtížná transatlantická plavba.
Představte Transat 6.50 v kontextu dalších jachtařských závodů, regat a plaveb.
Jde o vstupní bránu do světového sólového jachtingu. Závod jedeme na 6,5 metru dlouhých karbonových speciálech z Francie do Brazílie a je dlouhý více než osm tisíc kilometrů. Budeme na moři déle než tři týdny bez jakékoliv komunikace s okolím. Na minimálním prostoru na palubě nebo v podpalubí stroze zařízeného speciálu, bez kuchyně, postele či toalety.
Dal by se procentuálně nebo prostě slovy vyjádřit podíl techniky, lidského faktoru a nepředvídatelných okolností na úspěchu či nezdaru?
Prototypy jsou velmi komplikované a křehké lodě a trvá dlouho, než se naučíte, co vaše loď potřebuje. Velký díl úspěchu tvoří technická připravenost lodě. Jakékoli závažnější poškození může závodníka vyřadit ze závodu. Druhým důležitým faktorem je zvolená strategie a taktika. Špatně zvolená trasa v závislosti na počasí a proudech znamená automaticky neúspěch. Dalším faktorem je samozřejmě fyzická a především psychická připravenost. Psychika je tím, co umožňuje závodníkům nespat a jet stále na plný plyn. A svoji roli samozřejmě hraje i štěstí. Číselně bych vyjádřil poměr 30:30:30:10.
Řídíte se při svých rozhodnutích v kritických momentech na moři informacemi, nebo i intuitivně?
V kritických informacích intuitivně. Intuice na základě dopředu zpracovaných analýz.
V KOKPITU. Sám jachtař na moři stráví víc času na palubě, ale čas od času si ho vyžádá i podpalubí.
MNOHO PROFESÍ. Osamělý jachtař typu Milana Koláčka musí zvládnout jak práci na vodě, tak spoustu různorodých činností na břehu.
Jste podle míry rizika spíš dobrodruzi, nebo profesionálové?
Nemám rád slovo dobrodruh ve spojení s profesionálním jachtingem. V Classe Mini je několik dobrodruhů, ti však nejsou na špičce. Dobrodruh není profesionálním sportovcem. My vpředu jsme profesionální jachtaři, je to naše práce, naše profese. Je samozřejmě nebezpečná, k neštěstí může dojít. Ale s tím je třeba počítat. Na jachting se u nás hledí jako na dobrodružství, ale je to profesionální sport. Můžeme to otočit. Jsou závodníci formule 1 dobrodruzi?
V POPŘEDÍ. Milan Koláček se svým prototypem obvykle okupuje přední příčky při závodech Classemini.
Jak obtížná je stavba vaší lodě a je srovnatelná s loděmi soupeřů?
Na rozdíl od soupeřů jsem použil materiály a technologie, které se objevují na nejdražších závodních lodích pro Volvo Ocean Race či Americký pohár. Jde o přednasycenou karbonovou tkaninu – prepreg – a kevlarovou voštinu nomex. Stavba trvala více než tři tisíce hodin. Konstrukce je lehčí a tužší. Loď je jednou z nejrychlejších v celém závodním poli. Soupeři používají většinou klasickou karbonovou tkaninu a místo voštiny levnější pěnu Airex nebo Herex.
NÍZKÁ OBLAKA. Počasí je jedním z mnoha faktorů, které rozhodují závody osamělých jachtařů přes oceán.
Jak si žije sportovec vašeho typu? Co ho uživí a kolik ho co stojí?
Žiju ve Francii v La Rochelle společně s přítelkyní. Kromě prosince a ledna, kdy se pracuje na lodi v hale, trénuji pod vedením trenéra společně s dalšími závodníky. Mimo tréninky se starám o technický stav lodi nebo přepravuji loď mezi závody. Dá se říci, že jsem pořád někde na vodě. Moje přítelkyně se stará o administrativní zajištění, logistiku a komunikaci s médii. Ještě před rokem jsme nevěděli, jak budeme příští týden pokračovat a jestli budu moci jet další závod. Tento rok máme generálního partnera společnost Gaben. Máme zajištěné veškeré zázemí ve Francii a vše potřebné pro optimální zvládnutí kampaně. Můžeme se tedy srovnávat s nejlepšími týmy.
Co zvláštního o vaší profesi lidé určitě nevědí?
Oceánský jachting, sólový především, není jen o tom umět jet s lodí rychle, ale je třeba být zároveň vynikajícím jachtařem, meteorologem, stavitelem lodí, taktikem, technikem. Musím být schopen si na vše sehnat prostředky, musím se cele věci věnovat na 150 procent. Navíc u nás je třeba, aby si závodník vyšlapával neprošlapanou cestu, protože na rozdíl od Francie nebo Anglie, kde o tom lidi něco vědí, u nás jde o neznámý sport a média se mu nevěnují. Navíc v této disciplíně nejsou mistrovství světa a Evropy, na která média slyší. To vše je potřeba veřejnosti a médiím vysvětlovat.
