ALEXA BOKŠAY (předválečná éra): Košťálek - Panenka - Jan Berger - Masopust. A ještě bych tam potřeboval dát Nedvěda, taky by si to zasloužil, ale kvůli jeho řečnění s rozhodčími mi zůstane za trest stranou, když máte jen čtyři místa. Každý miluje hlavně Masopusta, ale pro mě byl nejlepším záložníkem století Košťálek. Sice jsme spolu moc nekamarádili, ale kopat uměl výborně. Jeho si vážili i slávisti, i když byl sparťan.
VÁCLAV PAVLIS (50. léta): Panenka - Masopust - Nedvěd - Ludl. V Jedenáctce století určitě nesmí chybět Pepík Masopust. Hráli jsme spolu, byl stoprocentní na hřišti, bezvadný kamarád v kabině. Dopřál si pivečko, uměl posedět, právě on držel partu. Takového fotbalistu potřebuje každý tým.
TOMÁŠ POSPÍCHAL (60. léta): Masopust - Jan Berger - Kvašňák - Panenka. Masopust nemá konkurenci, jasná jednička. I když se to někomu nemusí zdát, tak bych hlasoval pro Honzu Bergra. To vám byl kanon. Obdivuju jeho životní osud, byl na kraji propasti, pil, léčil se. A teď? Je absolutně vyrovnaný, jako člověk se úžasně zlepšil. Říká se, že nemám rád Panenku, ale on do sestavy století patří, i když v zápasech v Prešově nebo v Žilině jako by neexistoval, nebyl odolný.
ROSTISLAV VOJÁČEK (70. léta): Jedno jméno je jasné: Masopust. A k němu trojice Panenka - Nedvěd - Bičovský. Tonda Panenka je moje dvojka, uměl na hřišti nevyčerpatelné kousky, sice moc neběhal, ale ten jeho fotbalový rozum, to bylo něco. Byla radost dívat se na jeho milimetrové přihrávky. Proč Bičovský? Zažil jsem ho, byl poctivý, měl obrovskou vůli. Pořád hrál na doraz.
JAN FIALA (80. léta): Masopust - Nedvěd - Jan Berger - Káďa. Masopust je jméno, které zná celý svět, Nedvěd je něco obdobného. Prosadit se dneska v Itálii, to je přece bomba. Místo by měl dostat i Káďa, byla to předválečná hvězda celé Evropy. Lituju, že jsem ho nikdy neviděl hrát.
MICHAL BÍLEK (90. léta): Ivan Hašek - Masopust - Jan Berger - Nedvěd. Nejvýš dávám Honzu Bergra. Byl jsem u vytržení, když mě v sedmnácti vytáhl trenér Ježek do áčka a já měl s Bergrem hrát. Všichni ho žrali, co řekl, to platilo, chodilo na něj deset i patnáct tisíc lidí a vyvolávali jeho jméno. Z úcty jsem mu ze začátku vykal, i když je mezi námi jen deset let rozdíl.
VÁCLAV PAVLIS (50. léta): Panenka - Masopust - Nedvěd - Ludl. V Jedenáctce století určitě nesmí chybět Pepík Masopust. Hráli jsme spolu, byl stoprocentní na hřišti, bezvadný kamarád v kabině. Dopřál si pivečko, uměl posedět, právě on držel partu. Takového fotbalistu potřebuje každý tým.
TOMÁŠ POSPÍCHAL (60. léta): Masopust - Jan Berger - Kvašňák - Panenka. Masopust nemá konkurenci, jasná jednička. I když se to někomu nemusí zdát, tak bych hlasoval pro Honzu Bergra. To vám byl kanon. Obdivuju jeho životní osud, byl na kraji propasti, pil, léčil se. A teď? Je absolutně vyrovnaný, jako člověk se úžasně zlepšil. Říká se, že nemám rád Panenku, ale on do sestavy století patří, i když v zápasech v Prešově nebo v Žilině jako by neexistoval, nebyl odolný.
ROSTISLAV VOJÁČEK (70. léta): Jedno jméno je jasné: Masopust. A k němu trojice Panenka - Nedvěd - Bičovský. Tonda Panenka je moje dvojka, uměl na hřišti nevyčerpatelné kousky, sice moc neběhal, ale ten jeho fotbalový rozum, to bylo něco. Byla radost dívat se na jeho milimetrové přihrávky. Proč Bičovský? Zažil jsem ho, byl poctivý, měl obrovskou vůli. Pořád hrál na doraz.
JAN FIALA (80. léta): Masopust - Nedvěd - Jan Berger - Káďa. Masopust je jméno, které zná celý svět, Nedvěd je něco obdobného. Prosadit se dneska v Itálii, to je přece bomba. Místo by měl dostat i Káďa, byla to předválečná hvězda celé Evropy. Lituju, že jsem ho nikdy neviděl hrát.
MICHAL BÍLEK (90. léta): Ivan Hašek - Masopust - Jan Berger - Nedvěd. Nejvýš dávám Honzu Bergra. Byl jsem u vytržení, když mě v sedmnácti vytáhl trenér Ježek do áčka a já měl s Bergrem hrát. Všichni ho žrali, co řekl, to platilo, chodilo na něj deset i patnáct tisíc lidí a vyvolávali jeho jméno. Z úcty jsem mu ze začátku vykal, i když je mezi námi jen deset let rozdíl.
