Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Florbalový život Chroustů: Když nedáme góly, není večeře

POZOR NA CHROUSTY! Oba boleslavští bratři už v této florbalové sezoně nasázeli shodně deset gólů. Často po sourozenecké spolupráci. | foto: Štěpán Tomš

1 2016
Jakmile se zakousnou do soupeřů, dělají čest svému jménu. Florbal poznává sílu Chroustů z Mladé Boleslavi. Bratři Tomáš a Tadeáš patří mezi nejnadanější české hráče.

Když měli mluvit o tom, jak pro toho druhého vybírali vánoční dárek, skončilo to přestřelkou, tak jako během dvojrozhovoru ještě několikrát. Tomáš a Tadeáš Chroustovi neprováhají žádný moment k bratrskému rýpnutí.

„Vybrat něco pro Tadeáše bylo v pohodě, protože on je takový jednoduchý,“ vypálil Tomáš. „Proto ses ještě nikdy nezavděčil,“ vrátil Tadeáš úder.

Stejně zarputile chodí Chroust & Chroust i do soupeřů na florbalovém hřišti. Z jejich souhry těží Mladá Boleslav.

Jak si bratři vyhovují mezi mantinely?
Tadeáš: Po těch společných letech už jsme si na sebe zvykli, i když zrovna po posledních zápasech Tomáš pořád nadává, že si špatně nabíhám.
Tomáš: Je štěstí, když si zrovna naběhneš dobře. (rozesměje se)
Tadeáš: A ještě větší štěstí je, když mi pořádně nahraješ.
Tomáš: Teď vážně. Víme o sobě, vnímáme to naše propojení na hřišti a ani už po sobě někdy nemusíme koukat. I bez toho vytušíme, že by tam ten druhý mohl být, i když to nemáme vyloženě nacvičené.

Jaké by to bylo, kdybyste spolu nehráli?
Tadeáš: Umím si to představit, ale trenéři do toho nezasahují.
Tomáš: Pro každého trenéra je jednodušší, když mezi nás do útoku přidá jednoho hráče, než aby pro každého z nás vymýšlel dva spoluhráče.

NA STŘÍDAČCE. Útočník florbalistů Mladé Boleslavi Tadeáš Chroust.

NA STŘÍDAČCE. Útočník florbalistů Mladé Boleslavi Tadeáš Chroust.

PROTI ŠAMPIONŮM. Tomáš Chroust v dresu florbalové Mladé Boleslavi na domácím Poháru mistrů 2015.

PROTI ŠAMPIONŮM. Tomáš Chroust v dresu florbalové Mladé Boleslavi na domácím Poháru mistrů 2015.

Je fajn mít v týmu bratra?
Tomáš: Jak kdy. Když mi rupnou nervy, je to dobré, protože se můžu vyřvat na bráchovi.
Tadeáš: To už mě vůbec nepřekvapuje, takhle je to pořád. Třeba na týmových večeřích už se moc nevyhledáváme.

Jak florbal ovlivňuje váš sourozenecký vztah?
Tomáš: Celkově hrozně moc ovlivnil naši rodinu. Dřív se všechny dovolené a jiné akce plánovaly podle toho, jak zrovna máme tréninky nebo zápasy. O florbale jsme se dřív bavili pořád, ale teď už moc ne.
Tadeáš: Většinou s tím začíná táta. Když přijde, na něco se zeptá.
Tomáš: Ale v poslední době už taky ubral.
Tadeáš: Musíme občas vypnout. Jinak bychom to doma nepřežili.

Prosím?
Tomáš: Táta k naší hře umí říct své.
Tadeáš: Když nedáme góly, není večeře.

Kam až můžete zajít, když se vzájemně tak popichujete?
Tadeáš: Já mám hranice, ale Tomáš ne. Přijde mi to občas zbytečné, když mám za sebou náročný den, jsem na tréninku a začneme se tam dohadovat. V tu chvíli vypnu, nejede přes to vlak. Ať mi Tomáš říká cokoliv. Nechci to poslouchat.
Tomáš: Takhle to přesně vypadá! Někdo na Tadeáše vybouchne kvůli tomu, že neposlouchá.
Tadeáš: Já si umím uvědomit chybu. Akorát ji od tebe nepotřebuju poslouchat pětkrát.

Prý se shodnete aspoň na sportovním vzoru - fotbalovém střelci Davidu Lafatovi.
Tadeáš: Je to člověk, ke kterému vzhlížím. Inspiroval jsem se i díky jeho knížce.
Tomáš: To je pravda. Tenkrát začal dávat góly i pořádně nahrávat.
Tadeáš: Přijde mi, že Lafata je hrozně skromný. Ještě kdyby mi to šlo ve florbale tak dobře jako jemu na trávníku.

Proč z vás vlastně nevyrostli fotbalisté?
Tomáš: Když jsme byli malí, měli jsme hodně aktivit, i fotbal. Pamatuju si, že Tadeáš u něj chtěl zůstat, ale máma mu to nakonec zakázala a řekla, že nechce, aby měl vyčutanej mozek.
Tadeáš: Ale hlavní důvod spočíval ve zdraví.
Tomáš: A navzdory tomu stejně brácha hraje florbal.

Teoreticky jste mohli hrát za Spartu aspoň florbal, že?
Tomáš: Ne! To by se nestalo.
Tadeáš: Teoreticky se to stát mohlo, protože jsme byli ve Future, když klub zanikl a stala se z něj Sparta.
Tomáš: Měli jsme na to tenkrát jednoznačný názor. Pokud se bavíme o síle značky Sparta, tak to podle mě platí jenom u fotbalu a hokeje.

Reprezentace

Švédské zážitky Chrousta & Chrousta

Jen jednou v historii dokázala česká florbalová reprezentace porazit hvězdné Švédsko. Před rokem a půl zažil průlomové vítězství 6:5 nad světovými multišampiony i Tadeáš Chroust. Ač je o víc než dva roky mladší než bratr Tomáš, za dospělou reprezentaci debutoval dřív. „Na výhru nad Švédskem nikdy nezapomenu,“ líčí 21letý Tadeáš. I 23letý Tomáš má však na Švédsko hezké vzpomínky. „Byl to tenkrát můj první start v reprezentaci, první dotek s míčkem a hned gól,“ vypráví. Češi tehdy v listopadu 2014 prohráli 2:7.

Jakou značku pro vás má florbalová Mladá Boleslav?
Tadeáš: Pro nás velkou, protože za ten klub hrajeme a cítíme, jak roste.’
Tomáš: Nemůžeme přehlížet Tatran, protože to je šestnáctinásobný mistr a všichni ho znají. I s Boleslaví se ale dostáváme do širokého povědomí.
Tadeáš: Mohli jsme hrát za Tatran, ale radši jsme si vybrali to budování boleslavské značky.

Není vám líto, že hrajete v době, kdy je florbal stále mladý sport?
Tomáš: Jak se to vezme. Na jednu stranu obětujeme strašně moc času, což pociťuju jako student. Škola mi zabere spoustu hodin, do toho tréninky, zápasy a osobní volno skoro neexistuje. Ale i kdyby florbal byl poloprofesionální nebo profesionální sport, stejně bych chtěl studovat. Akorát by měl člověk navíc pocit nějakého finančního zabezpečení.
Tadeáš: Často si s kamarády představujeme život profesionálních sportovců, ale i tak jsme rádi za to, co teď máme.
Tomáš: Hodně lidí si myslí, že už je florbal daleko, protože jsme vidět v televizi. Ti lidé si klepou na čelo a ptají se: „Vy za to fakt nic nedostáváte?“

Alespoň reprezentanti už si ale vyjednali drobné náhrady. Je to dobrý signál pro florbal?
Tomáš: Spíš se tím kompenzuje růst toho sportu a časové nároky na reprezentanty, kteří si musí brát v práci dovolenou, aby mohli jet třeba na mezinárodní turnaj.
Tadeáš: Nikdo nevydělává na tom, že reprezentuje. Pořád je to především čest a hrdost. Těch několik stovek za den aspoň trochu vynahradí klukům čas v práci.

Kde vidíte florbal za deset let?
Tomáš: Doufám, že tou dobou už bude Mladá Boleslav daleko známější než Tatran. A celkově? Určitě bude florbal rychlejší. Pořád se řeší, kdy Češi doženou Švédy a Finy. Ale nevím, jestli se to povede, protože i oni přece pracují a posouvají se.
Tadeáš: Nemám moc představu, kam se český florbal posune a jestli vůbec.

A co za deset let chcete stihnout vy?
Tomáš: Deset let, to je deset titulů, ne? To by se mi líbilo. (zasní se) Doufám, že zůstanu zdravý a budu moct hrát se stále stejným zápalem.
Tadeáš: Tou dobou už chci mít titul.
Tomáš: To snad daleko dřív, ne? Musíme ho mít už za čtyři měsíce!
Tadeáš: To nechci zakřiknout. (oba klepají na dřevo) Florbal je pořád hlavně koníček a zábava.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze