Na mistrovství světa Česko dvakrát v řadě chybělo, v lednu jste navíc nepostoupili na Euru ze skupiny. Motivaci porazit Rusy budete mít tudíž obrovskou...
Musíme být sportovními realisty. Já v klubu jsem zvyklý na to, že působím po boku olympijských vítězů, z pohledu národních týmů neskutečně úspěšných lidí. Pro nás už tohle sobotní utkání musí být menší finále mistrovství světa. Hrajeme o postup, a pokud to zvládneme, je to velká šance pro tenhle tým a generaci házenkářů, kteří jsou opravdu skvělá parta, dokázat sami sobě, že na to mají. A rozloučit se s kariérou na reprezentační úrovni velkým šampionátem.
Skóre prvního zápasu bylo velmi nízké (22:23). Může se opakovat?
Myslím si, že ne. Druhé utkání se vždycky hraje ve větším tempu. I my máme v plánu hrát aktivněji, zrychlovat naši druhou a třetí vlnu. I Rusové budou mít ve hře mnohem víc balonů, z toho padne několik branek. Já ale věřím, že my z rychlého protiútoku jich vsítíme víc.
Jak byste popsal ruského protivníka?
Je to opravdu hodně speciální tým. Jsou strašně dlouho pospolu, v minulosti měli obrovské úspěchy na mezinárodní úrovni, a najednou trochu spadli. Může to pro nás být ošemetné - oni ty zkušenosti z velkých utkání a z vítězství v nich mají. Jsou doplnění dvěma naturalizovanými Rusy - Harbokem, který hrál bundesligu, a Šelmenkem, který tam působil taky. Mně osobně se v prvním zápase líbila jejich střední spojka Atman -měl velice dobrý pohyb a byl nebezpečný. Jako mladý hráč mě potěšil, ale zároveň jsem s ohledem na náš souboj zpozorněl.
Základ týmu Ruska představují čechovští Medvědi. Jsou podobní čechovským hokejistům, kteří mají pověst rváčů?
I jejich házenkáři jsou trochu jiní, než známe z různých koutů Evropy. Jsou vysocí, k tomu mají třeba ve srovnání se mnou navrch dvacet kilo. V soubojích se to projeví. Když vás atakují, tak je to samozřejmě cítit, je to bolestivé. Snaží se na to hrát.
Před baráží se vrátil Jan Filip, nejzkušenější hráč reprezentace. Byla to pro tým velká vzpruha?
Ano. Z osobního hlediska - vynechávám to hráčské - je to můj velký kamarád, čestný člověk, který jako článek do každého týmu patří. Mně bylo jasné, že se vrátí. Když jsme měli jednu akci bez něj, tak za námi přijel. Těžko se loučil. Výkonnost na to stále má, aby tu byl i ve svých devětatřiceti. O tom není sebemenších pochyb.
V úterý jste měli veřejný trénink pro fanoušky. Bral jste to jako zpestření přípravy?
Tyhle akce velice kvituju, mně se hrozně líbí úsměv těch dětí a jejich zapálení. Některé jsou samozřejmě hodně stydlivé. Pokud mám ale možnost ovlivnit nějakou rodinu nebo děcko k tomu, aby u tohohle sportu zůstalo, vítám to.
Trenér Lipták prý upravil program tréninků tak, abyste mohli sledovat fotbalové Euro.
Koukám poctivě. První zápas jsem toho moc neviděl, to bylo akorát před naším zápasem v Rusku. Druhý proti Řecku už ano. My jsme národ, který remcá, ale já se dokážu vcítit do duší těch sportovců. Dělají pro to všechno; že si někteří lidé třeba myslí, že to tak není, mě mrzí. A že na ně pískají po porážce. Proti Řecku předvedli zadostiučinění nejen pro fanoušky, ale i pro sebe. Jsem i optimista do té velké sportovní soboty, že jak my, tak i oni svá utkání zvládnou a postoupí do dalších bojů na ME a my na MS. A já si to budu moci užívat už úplně v klidu na dovolené.
Co byste vzkázal divákům, kteří se vás chystají podpořit v aréně?
Aby nám fandili. A já doufám, že jim nabídneme takovou házenkářskou show, jaká tu ještě nebyla. Pevně věřím, že naše nadšení pro ten sport dokážeme přenést i na ně a oba tábory - jak fanoušci, tak my - si domů odnesou zážitek v podobě úspěchu.
