„Ta šestnáctka se zajídá, ale pokud není člověk poblitý, tak je celkem zábavná,“ poznamenal pouze s úsměvem k délce posledního běžeckého úseku.
Právě tady ve své nejsilnější disciplíně znovu rozhodl, když se už po dvou kilometrech oddělil od domácího borce Markuse Benesche a pak už podle svého tempa dorazil až do cíle. „První flek, paráda!“ zazubil se.
Kubíček v sezoně 20144. místo: ME v cross triatlonu |
Sedlo mu tady už loňské mistrovství Evropy. Byť se v duchu předešlých podniků v terenním triatlonu závodilo - alespoň podle něj „téměř na placce“, bral tady Kubíček bronz, a tak ani lokální závod Wolfgangsee Challenge mu svými parametry a předpokládaným cílovým časem kolem čtyřech hodin nekazil výhledy na nádhernou kulisu Alp. Vždyť závod ve své historii sem k jezeru dokázal nalákat nejednu z triatlonových legend.
Kubíčkovi se podařila už úvodní plavecká část, z vody lezl jako třetí a na dosah s prvními dvěma místními borci, však také společně s Michaelem Szymoniukem dojeli díky vzorné spolupráci jeho stájového kolegu Nora Racing Team už po pěti kilometrech. Benesch i Szymoniuk jezdí pravidelně Xterru či TNaturu a o cyklistickém úseku, dlouhém šestačtyřicet kilometrů s převýšením 1 550 metrů, toho věděli určitě víc než Kubíček.
Vzpomínka na bronzBronz z mistrovství Evropy v terénním triatlonu si loni od rakouského jezera Wolfgangsee přivezl domů do Karlových Varů český reprezentant Jan Kubíček. „Placka je doma, dočkali jste se,“ stálo v jeho esemesce večer po závodě. Po dvou čtvrtých místech ze Světového poháru v Xterra triatlonu měl konečně ceněný medailový suvenýr. Ten vůbec nejcennější, zlatý, získal loni pro sebe další z Čechů - olympionik Jan Čelůstka. A hned při své premiéře v terénním triatlonu. Že trať postavená u rakouského jezera Wolfgangsee bude svým méně náročným profilem vyhovovat spíš olympijským triatletům, to ostatně Kubíček předpokládal už před svou cestou do Stroblu. „To ale neubírá nic z jejich výkonu. Museli makat stejně,“ dodal. Letos se do rakouského městečka Strobl vrátil, byl zvědavý, jak se bude lišit trať proti loňsku. Lišila, trochu. A Kubíčkovi znovu sedla. „Závod byl po všech stránkách perfektně zvládnutý,“ chválil pořadatele letos čtvrtý v pořadí evropského šampionátu v terénním triatlonu ze Sardinie. |
Když mu ale radili, ať se hodí do klidu, že je to dlouhé, přebral si to po svém. „Šlápl jsem do toho, po hodině jízdy do kopce jsme zůstali dva a začalo příjemné babí léto,“ říká s úsměvem.
Benesch znal trať lépe než Kubíček, Čech se tedy staral o tempo do kopce, Rakušan řídil sjezdy dolů. „Nejdříve jsme míjeli turisty s holemi, potom nám dělali společnost pouze pasoucí se krávy a neskutečné pohledy na jezero ze 1 300 metrů. Marně jsem ale čekal na nějaké technické pasáže,“ vzpomene si Kubíček.
Střídavý rytmus nahoru a zase dolů narušovala jako jediná z nástrah ustřelující šotolina a Kubíček se už těšil, až si to namíří dole podél jezera do depa a na běh, kde trať kopírovala tu loňskou z cyklistické části ME. „Hodně zajímavé trajlíky, výběh na bobovou dráhu a trochu nudná rovina podél jezera,“ shrnul Kubíček.
Tady rozhodl. Po bronzu z evropského šampionátu triumfoval i v letošním Wolfgangsee Challenge.
