Prapůvod několikaletého sporu mezi Euroligou a Mezinárodní basketbalovou federací FIBA se v parném létě 2017 odhaluje na dřeň.
Euroliga chce co nejvíce zápasů mezi velkokluby. Jejím hlavním cílem je získat si ve světovém (nebo aspoň evropském) basketbalu obdobné postavení, jakému se těší NBA.
FIBA chce do reprezentačního dresu oblékat co největší počet hvězd už v průběhu sezony.
Obě strany chtějí co nejširší publikum a co největší zisky.
Nejbohatší kluby spojené do Euroligy momentálně mají navrch. Nezalekly se projektu basketbalové Liga mistrů. Nenechaly se přesvědčit hrozbou tvrdých sankcí. Zůstaly jednotné.
Euroligu neobměkčil ani mediální tlak posledních dnů. S argumenty přišlo hned několik osobností.
Vlade Divac (vlevo), generální manažer Sacramenta, hovoří během tréninku k DeMarcusi Cousinsovi.
Srbská basketbalová legenda Vlade Divac, dvojnásobný mistr světa, vypustil otevřený dopis, ve kterém vyzývá Euroligu, aby umožnila hráčům reprezentovat. „Nezapomenu na to vzrušení, když jsem sledoval zápasy jugoslávských reprezentantů. Chtěl jsem být jako oni,“ píše Divac pateticky, jenž je generálním manažerem v Sacramentu.
Řecký klasik Panajotis Fasulas se rovněž postavil na stranu FIBA: „Lidi touží po utkáních reprezentací. Národní týmy propagují basketbal, měly by mít víc zápasů v průběhu sezony.“
A Euroligu ke spolupráci nepřesvědčil ani mocný sportovní funkcionář Patrick Baumann, přední člen Mezinárodního olympijského výboru a generální sekretář FIBA.
„Opravdu neútočíme proti někomu konkrétnímu,“ ujišťoval na začátku týdne v rozhovoru pro španělský El País. „Nechci kritizovat Euroligu, jen žádám, aby respektovali naše nápady. My jsme už ustoupili, Eurobasket bude jen jednou za čtyři roky. To mi přijde jako rozumný kompromis.“ Jenže jen jemu.
Takže hrozí, že potrestáni budou hlavně hráči - ať už přímo (zákazem startu), nebo nepřímo (nemožností přijet a reprezentovat).
„Třeba španělské kluby si budou muset rozmyslet, jak silný národní tým chtějí mít. (V Eurolize je pět týmů z tamní ligy.) Byla by škoda, kdyby slavné období tamního basketbalu skončilo kvůli pár týdnům,“ naznačuje Baumann, kam by se vývoj mohl ubírat. „Kluby teď sedí na dvou židlích. Kdyby tomu tak nebylo, situace by byla jednodušší.“
Co tím chce básník Baumann říci?
Že vedle Euroligy hrají slavné značky jako Real Madrid, FC Barcelona, Panathinaikos Atény, Olympiakos Pireus či CSKA Moskva v národních soutěžích.
Patrick Baumann hodnotí kandidaturu Los Angeles na olympiádu 2024.
Baumann chce, aby kluby posílily svou vazbu na ligy, potažmo na zastřešující federaci FIBA. Dosáhnout však může spíš opaku. Definitivního přerodu Euroligy v druhou NBA - profiligu bez hrozby sestupu, která se o své příjmy nepodělí s chudšími příbuznými přes národní soutěž.
Na smířlivé argumenty od FIBA nikdo neslyší. Že dala dohromady nejrozsáhlejší pojišťovací program, aby chránila hráče během reprepřestávek? Že by Eurolize stačilo prodloužit sezonu o týden a svůj program by bez problému dodržela?
Nezdá se, že by se někdo chtěl nechat přesvědčit.
Podzimní kvalifikace o mistrovství světa 2019 v Číně bude dalším bitevním polem ve „válce chudých“, jak spor mezi Euroligou a FIBA nazval italský trenér Ettore Messina.
Pravidla světového basketbalu totiž diktuje přebohatá NBA. Euroliga i FIBA se snaží vykukovat z jejího mohutného stínu. Kam se asi navzájem dotlačí?
